Titulek je na první pohled trivialita. Pes stres (nebo strach) člověka samozřejmě pozná, alespoň někdy, o tom těžko pochybovat. Zvládnou to ovšem i jiní lidé, takže otázka zní, zda se pes v tomto ohledu řídí skutečně pachem, nebo si vystačí s řečí těla. Nový výzkum (hlavní autorka Clara Wilson z …

Jako materiály s tvarovou pamětí, tedy pevné látky, které v reakci na změnu vnějších podmínek (nejčastěji teplota, ale třeba i mechanické namáhání, elektrické nebo magnetické pole) mění vratně svůj tvar (nejčastěji prostě objem), využíváme dnes především kovy. Má to dobrý důvod, protože kovy jsou ohebné a nelámou se. Ani tak …

Kresby, respektive rytiny v povrchu na peruánské planině Nazca, představují jednu z nejznámějších archeologických památek. Japonská Yamagata University nyní vydala tiskovou zprávu o nových výsledcích terénních výzkumů provedených s využitím leteckého snímkování a dronů. Výzkum probíhal od června 2019 do února 2020, výsledky však byly publikovány až nyní. Objeveno bylo …

Alespoň o tvrdí vědci z MITu. Binární černé díry mohou, pokud víme, vznikat dvěma způsoby. První možností je vznik z dvojice hvězd, které jsou obě dostatečně hmotné na to, aby prošly celým procesem přes výbuch supernovy a gravitační zhroucení do černé díry (děr). V tomto případě by měly mít černé …

Magnetický skyrmion je spirála překlápějících se spinů, jakýsi spinový vír. Pro jeho stabilitu můžeme tento útvar chápat i jako kvazičástici („topologickou kvazičástici“). Se skyrmiony dokážeme různě manipulovat, třeba je i posouvat bez změny jejich tvaru. Ve feromagnetických tenkých vrstvách je umíme vytvořit elektrickým proudovým pulzem nebo ještě rychleji laserovým pulzem …

Budou exoplanety v obyvatelné zóně spíše vodní světy? A nebo naopak zde bude pevnina pokrývat většinu povrchu? A co to může znamenat pro eventuální místní život? Tilman Spohn a Dennis Höning nyní zkoumali, jak by se na kamenných planetách v pozemské zóně mohla poskládat rovnováha mezi pevninou a mořem. Podle …

Tak jako pravidelně, co ještě koupit pod stromeček? Co stálo z letošní produkce za přečtení. První věc, subjektivně letos úpadek česky vydávané a současně zajímavé pop-science literatury pokračoval. Pozoruhodných titulů bylo nejspíš opět méně. Při pohledu na rubriku zde na Sciencemagu to tak nemusí vypadat, týdenní periodicitu úryvků se podařilo …

V úterý 13. prosince 2022 by se měl uskutečnit start evropské meteorologické družice MTG-I1, první z družic Meteosat třetí generace (MTG, Meteosat Third Generation). O jakou družici se jedná, čím je významná? Družice Meteosat jsou evropskými meteorologickými družicemi, umístěnými na geostacionární dráze (tedy zdánlivě „zavěšenými“ nad určitým pevným místem na …

Severní polokoule Marsu se dělí na dvě výrazně odlišné oblasti: plochou severní nížinu a členitou jižní vysočinu. Oblast Arabia Terra se nachází na přechodu mezi těmito dvěma typy krajin. Předpokládá se, že obsahuje jedny z nejstarších hornin rudé planety, pocházející z doby před více než 3,7 miliardami let. Mezi krátery …

Neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova, Parkinsonova nebo Huntingtonova choroba, se vyznačují ukládáním proteinových shluků (agregátů) v mozku pacientů. Nová studie zkoumá, proč se shluky huntingtinu na počátku choroby tvoří v určité konkrétní oblasti mozku. Závisí to nějak na typu buněk? Netoxická forma tohoto proteinu je totiž přítomna ve všech mozkových …