Credit: Adam Burgasser/University of California San Diego

Objevili nejtěsněji namačkanou dvojhvězdu

Vzdálenost mezi hvězdami se odhaduje na 1,5 milionu km, tj. asi setina vzdálenosti Země od Slunce.

Astrofyzikové z Northwestern University (Evanston, Illinois) a University of California San Diego objevili unikátní binární systém; obě hvězdy jsou tak blízko, že jim oběh trvá méně než jeden pozemský den. „Rok“ na obou hvězdách má tak délku pouhých 20,5 hodin.
Systém LP 413-53AB je tvořen dvojicí ultrachladných trpaslíků, což je třída hvězd s velmi nízkou hmotností, které jsou tak chladné, že vyzařují světlo především v infračervené oblasti. I když jsou pro lidské oko zcela neviditelné, představují zřejmě jeden z vůbec z nejběžnějších typů hvězd.
Astronomové dosud znali pouze tři krátkoperiodické ultrachladné trpasličí dvojhvězdy, nicméně doby oběhu zde byly přes 60 hodin. Všechny tři jsou navíc relativně mladé, do 40 milionů let. Stáří systému LP 413-53AB se naproti odhaduje na miliardy let. Hlavní autor studie Chih-Chun Hsu z Northwestern University uvádí, že existence i tak extrémních systémů se sice předpokládala, nebylo ale jednoduché jej objevit. Podařilo se to při zkoumání archivních dat, kdy ovšem nějakou dobu ani nebylo jisté, zda se ve skutečnosti nejedná o hvězdu jedinou. Další pozorování se uskutečnila pomocí dalekohledů na havajské W. M. Keck Observatory.
Dvojhvězda se nachází ve směru souhvězdí Býka. Vzdálenost mezi hvězdami se odhaduje na 1,5 milionu km, tj. asi setina vzdálenosti Země od Slunce (poznámka: i Merkur je od Slunce stále asi 58 milionů km). Co se týče vývoje celého systému, hvězdy zřejmě migrovaly k sobě, původně byly vzdálenější. Je možné, že k jejich přiblížení došlo poté, co byl ze systému vyvržen další člen, tj. že se původně jednalo o trojhvězdu. Ještě před milionem let byly přitom oba trpaslíky zřejmě mnohem objemnější, při současné vzdálenosti by se téměř dotýkaly (viz obrázek).
V této souvislosti snad i drobná úvaha o potenciálně obyvatelných exoplanetách. Protože ultrachladní trpaslíci produkují tak málo tepla, obyvatelná zóna se nachází velmi blízko hvězdy. V tomto případě se ovšem obyvatelná oblast překrývá se vzdáleností druhé hvězdy; pokud je běžné, aby tedy ultrachladní trpaslíci ve dvojhvězdě byli k sobě blízko, pak to s možností života pozemského typu v takových systémech moc dobře nevypadá. Nicméně – tyto systémy (bez ohledu na to, jak jsou ve skutečnosti časté) je tak jako tak těžké objevit, čili při studiu exoplanet stejně soustředíme pozornost jiným směrem.

Konference American Astronomical Society, Seattle
Zdroj: Northwestern University / Phys.org

Vědci konečně ukázali, jak vypadá Wignerův krystal

Fyzikové z Princetonu pomocí grafenu poprvé přímo vizualizovali tzv. Wignerův krystal – zvláštní formu hmoty, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close