To, že Mars je dnes suchý, není podle nové studie výsledkem jedinečných událostí („mohlo to dopadnout jinak“), ale prostě velikosti naší sousední planety. Takový je alespoň závěr vědců z Washington University v St. Louis. Nijak se tím nezpochybňují četné důkazy, že na povrchu rudé planety kdysi tekly řeky a existovala …
více »Falklandy navštěvovali lidé už před Evropany
Plus záhada vyhubeného falklandského vlka warraha. Šlo o domácího mazlíčka? Falklandy, ostrovy na východ od jihu jihoamerického pobřeží, objevili evropští mořeplavci na konci 16. století jako neosídlené. Nový výzkum zde ale odhalil několik dokladů o dřívější lidské přítomnosti. Kit Hamley z University of Maine a její spolupracovníci zde během několika …
více »Sterilní neutrina asi neexistují
Nové výsledky experimentu MicroBooNE vedou k závěru, že žádné rozšíření Standardního modelu se nekoná. MicroBooNE (Mini Booster Neutrino Experiment) probíhá ve Fermi National Accelerator Laboratory amerického ministerstva energetiky. Po více než dvě desetiletí zůstávala teorie čtvrtého neutrina slibným vysvětlením anomálií pozorovaných při dřívějších fyzikálních experimentech, mj. i třeba v roce …
více »Jak odpařit kov při nízké teplotě
Pro řadu technologických aplikací kovů a jejich sloučenin potřebujeme tyto látky v podobě tenkých filmů. Platí to pro polovodiče/elektroniku včetně displejů, katalyzátory i palivové články a další aplikace v energetickém průmyslu. Filmy se obvykle vyrábějí depozicí par. Problém je, že některé kovy, např. platina, iridium, ruthenium a wolfram, mají velmi …
více »Možná poprvé zachytili exoplanetu mimo Mléčnou dráhu
Rentgenová observatoř Chandra zřejmě zaznamenala tranzit přes hvězdu nacházející se mimo naši Galaxii. Možný kandidát na exoplanetu se nachází ve spirální galaxii Messier 51 (M51, Vírová galaxie). Téměř všechny dosud objevené exoplanety jsou od Země vzdáleny méně než asi 3 000 světelných let. Exoplaneta v M51 by byla vzdálena asi …
více »60 bilionů: Největší simulace temné hmoty vedla ke vzniku kup galaxií
Největší soubor simulací vesmíru modeluje celkem chování 60 bilionů (trillions) částic – ve smyslu kusů hmoty/těles, nikoliv částic elementárních. Má jít o nejdále dotažený kosmologický projekt tohoto druhu. Simulace AbacusSummit vytvořili vědci z Flatiron Institute Center for Computational Astrophysics (New York) a Center for Astrophysics / Harvard & Smithsonian. Skládá …
více »Souhrnná zpráva k vyhodnocení tornáda na jihu Moravy
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydává zprávu, kterou připravil téměř třicetičlenný tým odborníků z ČHMÚ, Slovenského hydrometeorologického ústavu, Amatérské meteorologické společnosti, z.s., Amper Meteo, s.r.o., European Severe Storms Laboratory, Přírodovědecké Fakulty Univerzity Karlovy, METEOPRESS, spol. s r.o., Leteckého ústavu, Vysokého Učení Technického v Brně a rakouské národní meteorologické služby (ZAMG). Během čtyř …
více »Gravitační vlny mají ukazovat na existenci obřích neutronových hvězd
Heliová hvězda může mít hmotnost až 10 Sluncí a přitom menší průměr než Slunce. Alejandro Vigna-Gomez z University of Copenhagen (Kodaň) byl v čele týmu, který se pokus vysvětlit existenci nezvykle velkých (hmotných) neutronových hvězdy. Na ně ukazuje nezvyklé pozorování gravitačních vln. Druhá detekce gravitačních vln pomocí zařízení LIGO (Laser …
více »Lidský mozek se prý zmenšil před 3 000 lety
Nejenže mozek Homo sapiens je možná menší než u neandrtálce, máme ještě navíc mozky menší než u prvních Homo sapiens. Toto tvrzení (PH: osobně jsem neznal) nová studie bere jako fakt. Vědci se soustřeďují na to, kdy ke zmenšení mozku došlo. Odpověď zní, že před asi 3 000 lety. To …
více »Městem chodíme neefektivně, nejkratší cestu nenajdeme
Nejkratší vzdálenost mezi dvěma body je přímka. Při chůzi po městských ulicích nebo konec konců i v terénu však přímá linie nemusí být možná. Jak se rozhodujeme, kudy jít? Nová studie MIT naznačuje, že náš mozek ve skutečnosti není optimalizován pro výpočet nejkratší cesty. Na základě souboru dat více než …
více »