Kamera sondy NASA Lunar Reconnaissance Orbiter snímala jámu Marius Hills již třikrát, pokaždé za velmi odlišného osvětlení. Jáma je hluboká přibližně 34 metrů a široká 65 krát 90 metrů. Credits: NASA/GSFC/Arizona State University.

Na Měsíci jsou díry a jeskyně s pokojovou teplotou

Vědci z NASA na základě dat ze sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) a počítačového modelování došli k závěru, že zastíněná místa v dírách na Měsíci by mohla mít celkem stabilní teplotu kolem 17 °C. Tyto jámy a jeskyně, které z nich mohou dále vést, by se výrazně odlišovaly od měsíčního povrchu. Tam teplota prudce kolísá z asi 127 °C až po nočních cca -173 °C.
Díry na Měsíci byly objeveny v roce 2009 a od té doby vědce zajímalo, zda vedou k jeskyním, které by se daly zkoumat nebo využít jako úkryty. Jámy nebo jeskyně by přitom také poskytovaly určitou ochranu před kosmickým i slunečním zářením a mikrometeority.
„Asi 16 z více než 200 známých jam je pravděpodobně zhroucený lávový tunel,“ uvádí Tyler Horvath, z Kalifornské univerzity v Los Angeles, který vedl nový výzkum, nedávno publikovaný v Geophysical Research Letters.
Na Zemi lávové tunely vznikají, když roztavená láva teče pod polem ztuhlé vychladlé lávy nebo se nad řekou lávy vytvoří kůra a pod ní zůstane dlouhý dutý tunel. Pokud se pak strop ztuhlého lávového tunelu propadne, vytvoří se díra, která může ústit do zbytku tunelu a tím ho „otevřít“. Také dvě z nejvýraznějších jam na Měsíci mají viditelné převisy, které zjevně vedou do jeskyní nebo dutin.
Je tedy možné, že osídlení Měsíce bude spojené s návratem člověka do jeskyní.
Při novém výzkumu se vědci zaměřili na zhruba válcovitou prohlubeň o hloubce cca 100 metrů a délce a šířce fotbalového hřiště v oblasti Mare Tranquillitati. Pomocí počítačového modelování analyzovali tepelné vlastnosti horniny a měsíčního prachu a zmapovali vývoj teploty v jámě v čase. Výsledky ukázaly, že teploty v trvale zastíněných částech jámy během měsíčního dne kolísají jen nepatrně a udržují se právě na hodnotě kolem 17 °C. Pokud ze dna jámy vystupuje jeskyně (jak naznačují snímky pořízené kamerou sondy LRO), i ta by měla mít tuto „lidskou“ teplotu. Za stabilitu teploty je pochopitelně zodpovědný především stínící převis, který omezuje zahřívání ve dne i vyzařování tepla v noci.

Zdroj: Bill Steigerwald, NASA Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland

Proč je tvorba mobilních aplikací klíčová pro úspěch v digitálním světě?

V dnešní době digitálních technologií, kdy se svět stává stále více propojeným, hrají mobilní aplikace …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *