Kamera sondy NASA Lunar Reconnaissance Orbiter snímala jámu Marius Hills již třikrát, pokaždé za velmi odlišného osvětlení. Jáma je hluboká přibližně 34 metrů a široká 65 krát 90 metrů. Credits: NASA/GSFC/Arizona State University.

Na Měsíci jsou díry a jeskyně s pokojovou teplotou

Vědci z NASA na základě dat ze sondy Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) a počítačového modelování došli k závěru, že zastíněná místa v dírách na Měsíci by mohla mít celkem stabilní teplotu kolem 17 °C. Tyto jámy a jeskyně, které z nich mohou dále vést, by se výrazně odlišovaly od měsíčního povrchu. Tam teplota prudce kolísá z asi 127 °C až po nočních cca -173 °C.
Díry na Měsíci byly objeveny v roce 2009 a od té doby vědce zajímalo, zda vedou k jeskyním, které by se daly zkoumat nebo využít jako úkryty. Jámy nebo jeskyně by přitom také poskytovaly určitou ochranu před kosmickým i slunečním zářením a mikrometeority.
„Asi 16 z více než 200 známých jam je pravděpodobně zhroucený lávový tunel,“ uvádí Tyler Horvath, z Kalifornské univerzity v Los Angeles, který vedl nový výzkum, nedávno publikovaný v Geophysical Research Letters.
Na Zemi lávové tunely vznikají, když roztavená láva teče pod polem ztuhlé vychladlé lávy nebo se nad řekou lávy vytvoří kůra a pod ní zůstane dlouhý dutý tunel. Pokud se pak strop ztuhlého lávového tunelu propadne, vytvoří se díra, která může ústit do zbytku tunelu a tím ho „otevřít“. Také dvě z nejvýraznějších jam na Měsíci mají viditelné převisy, které zjevně vedou do jeskyní nebo dutin.
Je tedy možné, že osídlení Měsíce bude spojené s návratem člověka do jeskyní.
Při novém výzkumu se vědci zaměřili na zhruba válcovitou prohlubeň o hloubce cca 100 metrů a délce a šířce fotbalového hřiště v oblasti Mare Tranquillitati. Pomocí počítačového modelování analyzovali tepelné vlastnosti horniny a měsíčního prachu a zmapovali vývoj teploty v jámě v čase. Výsledky ukázaly, že teploty v trvale zastíněných částech jámy během měsíčního dne kolísají jen nepatrně a udržují se právě na hodnotě kolem 17 °C. Pokud ze dna jámy vystupuje jeskyně (jak naznačují snímky pořízené kamerou sondy LRO), i ta by měla mít tuto „lidskou“ teplotu. Za stabilitu teploty je pochopitelně zodpovědný především stínící převis, který omezuje zahřívání ve dne i vyzařování tepla v noci.

Zdroj: Bill Steigerwald, NASA Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland

Jak vylepšit tepelné štíty?

Tepelný štít je součást kosmické lodi, družice či sondy, která má obránit lidi či náklad …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close