Planetka Sedna je vzdálený transneptunický objekt známý především díky své velmi protáhlé eliptické dráze o délce 11 390 let. Aktuálně se nachází na cestě k periheliu (nejtěsnějšímu přiblížení ke Slunci), jehož dosáhne v roce 2076. Poté se Sedna opět vydá do hlubokého vesmíru a nevrátí se k nám po celá …
více »Geneticky modifikovaná medúza rozzáří svou mysl
Lidský mozek má řádově 100 miliard neuronů, které vytvářejí 100 bilionů propojení. Pochopení toho, jak tyto obvody přesně fungují a jak souvisejí s naším chováním, není zrovna triviální. Jako jednodušší a modelový organismus by mohla proto vědcům posloužit malá (1 cm v dospělosti) medúza Clytia hemisphaerica. Na Caltechu nyní vytvořili …
více »Chytrý materiál detekuje poškození změnou barvy
Výzkumníci z ETH Zurich a University of Fribourg vyvinuli nový typ laminátu, který mění barvu, jakmile se materiál deformuje. Znamená to jednoduchý způsob kontroly kvality, umožňující ihned zaregistrovat případné poškození. V automobilovém průmyslu, při stavbě lodí, letadel i budov se vedle lehkých kovů (hliník, hořčík, titan…) ve stále větší míře …
více »Vědci vysvětlili obří teplotu slunečné koróny
Teplota sluneční koróny v milionech stupňů (°C či K) je dosud trochu záhadou. Podle nové teorie by příčinou mohla být sluneční atmosféra těsně pod koronou, kde se zvukové vlny a některé vlny plazmatu šíří stejnou rychlostí. Vědci z Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf nyní vyvinuli model, v rámci kterého se chování těchto vln …
více »Život pod ledem osamělých planet
Osamělé planety, tedy takové, které unikly z dosahu svých hvězd, by podle nové studie mohly i bez tohoto zdroje energie být vhodné pro život. Manasvi Lingam upozorňuje na to, že na každou objevenou planetární soustavu (v průměru s pár terestrickými planetami) připadá 30–40 planet potulujících se volně vesmírem. Lze si …
více »Nová reakce produkující dusík by mohla přiblížit využití amoniaku v roli paliva
Amoniak by mohl fungovat jako budoucí zdroj energie, respektive její zásobník. Tato myšlenka může mít řadu motivací i podob. V první řadě by se v podobě čpavku dal snadněji přepravovat a skladovat vodík (amoniak kupodivu obsahuje více energie než vodík o stejném objemu; lze si to představit tak, že energie …
více »Feroelektrik přibývá, funguje tak i nitrid boru
Na MITu zjistili, že 2 vrstvy nitridu boru položené rovnoběžně vedle sebe vyvolají feroelektrický jev. Na jedné straně vznikne kladný a na druhé záporný elektrický náboj. Pomocí vnějšího elektrického pole lze rozložení obrátit. Významné je, že k jevu dochází už při pokojové teplotě a také odlišným mechanismem než u jiných …
více »Týden na ITBiz: magnetismus a supravodivost
Matematička Grace Hopperová stála u zrodu konceptu podprogramů a jazyka Cobol. IT a byznys v roce 2021: koronavirus, čipy, Čína a kdo zkrachuje příště. IT a věda v roce 2021: magnetismus a supravodivost Jaké jsou hlavní výsledky vědeckého výzkumu v těch oborech, které mají vztah k počítačům a elektronice? O …
více »Zase po roce: o vědě se dnes píše všude, ale stále stejněji
Co se na Sciencemagu odehrálo v roce uplynulém a co lze čekat dál? Samozřejmě – nebyl to dobrý rok. Z hlediska Sciencemagu je pak v této souvislosti např. otázkou, zda se zde snažit publikovat (občas? pravidelně?) vědecké objevy ze světa koronavirů, nebo předpokládat, že zrovna těchto témat má čtenář už …
více »Pálenky z jablek: Změna elektrické vodivosti ukáže, kdy přestat destilovat
Silvestrovské téma alkoholu, tentokrát nikoliv o pivu. Destilace je (může být) stejně tak řemeslo jako umění a/nebo věda. Následující studie se zaměřila na destilát z jablek, ať už se pak konzumuje v této podobě (Calvados, Applejack…), nebo tvoří součást likérů. Při destilaci jablečného „vína“ se snažíme kromě alkoholu uchovat i …
více »