Pavel Houser

Budou sportovci dopovat pomocí CRISPR/CAS9?

Metody editování genomu pomocí CRSIPR jsou stále populárnější, loni byly za jejich objev udělený i Nobelovy ceny (za chemii). Tak jako jiné biotechnologie, i CRISPR by proto mohli postupně začít využívat formou dopingu také sportovci. Netřeba dodávat, že by na rozdíl od jiných způsobů využití byli často ochotni riskovat a …

více »

Kolonie rypošů má vlastní jazyk

Nebo možná lépe mluvit o dialektech? Každopádně rypoši takto poznají našince od cizinců. Gary Lewin a Alison Barker z Max Delbrück Center for Molecular Medicine, Nigel Bennett a Daniel Hart z University of Pretoria v Jihoafrické republice a jejich kolegové provedli rozsáhlý výzkum fascinujících, i když ne zrovna fešných hlodavců …

více »

Poprvé dokázali zchladit antihmotu pomocí laseru

Vědci z projektu Alpha v CERNu udělali významný pokrok při výzkumu antihmoty. Neobjevili sice žádnou její dosud neznámou vlastnost, ale dokázali vzorek antihmoty ochladit pomocí speciálního laserového systému vyvinutého na University of British Columbia až téměř k absolutní nule. Manipulace antihmoty laserem se podařila vůbec poprvé. Ne snad, že by …

více »

Syntetický diamant triumfuje v tvrdosti

Diamant normálně krystalizuje v krychlové soustavě, laboratorně lze ovšem připravit i v soustavě šesterečné. Malé kousky těchto diamantů (chceme-li dál používat tento termín, jistě si můžeme vymyslet i další modifikaci uhlíku s vlastním názvem) byly nalezeny i v meteoritech. Až dosud ale byly šesterečné diamanty příliš malé nebo nestabilní na …

více »

Magnetismus temné hmoty umožní obejít se bez temné energie

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Temnou energii, neboli kosmologickou konstantu, respektive neznámou sílu odpudivé povahy, nedokážeme detekovat přímo. Vlastně jde jen o matematickou veličinu, která má vysvětlit pozorované zrychlující se rozpínání vesmíru. Na Kodaňské univerzitě přišli s modelem, který umožňuje se bez temné energie zcela obejít – stačí prý, když (taktéž neznámé) temné hmotě přiřadíme …

více »

Dávná Země byla celá pod vodou

V archeanu, období před 4–3,2 miliardami let, kdy na Zemi začínal život, mohla být naše planeta vodním světem. Množství vody na povrchu bylo větší než dnes ne v důsledku toho, že by Země mezitím o tolik vody přišla, ale kvůli vyšší teplotě zemského pláště. I když většina vody na Zemi …

více »

Atmosféra Titanu nás může poučit i o dávné Zemi

Srovnávat současný Titan se Zemí před miliardami let má samozřejmě jen omezený smysl. Na Zemi nikdy nepršel metan, na Titanu neprší voda. Eventuální život na povrchu Titanu by fungoval v jiných podmínkách, vznikal jinými mechanismy a měl by jinou chemii (i když i na Titanu může někde pod povrchem existovat …

více »

Co všechno může být středně hmotná černá díra

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Primordiální objekty z doby krátce po velké třesku, jádra kulových hvězdokup i trpasličích galaxií. Astronomové z University of Melbourne a Monash University nedávno objevili černou díru o hmotnosti asi 55 000 Sluncí. Není to monstrum, jaká známe z center galaxií, ani nejde o běžnou černou díru vzniklou gravitačním zhroucením hvězdy. …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close