Umělá inteligence a genetické inženýrství umožnily navrhnout systém, který dokáže serotonin v mozku sledovat s nebývalou přesností. Serotonin, jeho přenášení po nervových vláknech i různé změny jeho hladin zásadním způsobem ovlivňují fungování mozku včetně nálady. Na metabolismus serotoninu cílí moderní antidepresiva i některé drogy. Málem si myslíme, že „serotonin = …
více »Týden na ITBiz: Další družice Starlink
Ethereum na rekordu. Malware Kobalos napadá superpočítače. Austrálie je připravena obejít se bez Googlu. Výsledky: Google, Amazon, Lenovo. Padla další rekordní pokuta za porušení GDPR Norský úřad pro ochranu osobních údajů dal nedávno jasně najevo, že vůči nedodržování nařízení GDPR není lhostejný a udělené pokuty budou více účinné a odrazující …
více »Šedá mate predátory víc než zebří pruhy (praví počítačová hra)
Proč že mají zebry pruhy? Předposlední jistá odpověď pravila, že je to kvůli matení bodavého hmyzu (nejde jen o nepříjemnost, ale v tropech každý druhý hmyzák navíc přenáší něco potenciálně smrtelného). Poslední jistá odpověď tvrdila, že se zebry tímto způsobem v africkém horku chladí. Poskytovala fyzikální vysvětlení i podporu v …
více »Potkanice reagují na marihuanu víc
Výzkumníci dávali potkanům po 30 dnů inhalovat zahřívané konopí. U samic se následkem toho změnila reakce na stres a potkanice na příslušné podněty začaly reagovat výrazně slaběji, netečněji (to samo o sobě asi moc nepřekvapuje). V reakci na nepříjemnou situaci se jim zdaleka tolik nezvyšovala koncentrace stresového hormonu kortikosteronu. Zajímavé …
více »Vesmír stárne, tvorba hvězd ustává – ale ne všude stejně
Pokud bychom kondici vesmíru popisovali podle rychlosti, s níž vznikají nové hvězdy, pomyslný vrchol nastal už před asi 10 miliardami let, tedy krátce po velkém třesku v éře označované jako kosmické poledne. Následné období můžeme dokonce chápat už jako úpadek, a to i přesto, že jediná nám známá inteligence/civilizace vznikla …
více »Mars před 3 miliardami let prý připomínal Island
Asi před 3 miliardami let bylo na místě dnešního marsovského Gale Crater jezero. Michael Thorpe a Kirsten Siebach z Rice University a Joel Hurowitz ze State University of New York v Stony Brook vzali data pořízená vozítkem Curiosity a zkoumali, jaké pozemské oblasti by se nejvíc podobaly geologické procesy na …
více »V molekule helia zachytili kvantovou vlnu
Hned titulek nejspíš zarazí: molekula helia, co to má být? Helium ale kupodivu při teplotách asi 10 K může existovat i jako dimer (poznámka: což snad lze chápat i jako sloučeninu tohoto prvku?). Vyžaduje to tedy další trik, nechat helium tryskat do ještě chladnější vakuové komory – a i pak …
více »Voda na Měsíci vzniká díky i zemské magnetosféře
I na pustém Měsíci se kupodivu tu a tam najde voda, led v zastíněných kráterech u pólů nebo voda vázaná v horninách. Kde se tam ale bere? Podle převládající teorie obsahuje sluneční vítr vodíkové atomy a kationty, které pak na Měsíci reagují s místními kyslíkatými horninami. Tento proces asi probíhá, …
více »Diamant odolal rekordnímu tlaku
Ze známých modifikací uhlíku je diamant z hlediska tlaku tou nejstabilnější, nicméně předpokládáme, že při zvyšování tlaku nakonec uhlík vytvoří ještě jiné struktury. Problém samozřejmě je takový tlak v pozemských podmínkách vůbec realizovat, respektive potom použít analytické metody. Na Lawrence Livermore National Laboratory za účasti vědců z University of Oxford, …
více »Fosfan v atmosféře Venuše má být oxid siřičitý
Loni oznámený objev fosfanu v atmosféře Venuše vyvolal spekulace o místním životě. Samotná detekce fosfanu byla ovšem vzápětí zpochybněna. Jak se kauza vyvíjí dál? Viz také: Našli, nebo nenašli (fosfan na Venuši)? Další výzkum,na němž se podíleli lidé z řady renomovaných institucí (Jet Propulsion Laboratory, NASA Goddard Space Flight Center, …
více »