(c) Graphicstock

Globální oteplování hluboké oceánské proudy zrychluje

Australští vědci na základě geologických záznamů zjistili, že globální oteplování v minulosti zrychlovalo hlubokomořskou cirkulaci. To je jeden z dosud chybějících dílků skládačky pro předpověď toho, jak budoucí změna klimatu může ovlivnit toky tepla a zachycování uhlíku oceány. Až dosud v tom nebylo jasno, respektive různé modely předpokládaly vliv klimatu na proudění v hlubokých oceánech oběma směry.
„Oceán dosud absorboval čtvrtinu antropogenního CO2 a více než 90 % souvisejícího přebytečného tepla,“ uvedla hlavní autorka studie Adriana Dutkiewicz z University of Sydney.
Pevné schránky uhynulých drobných mořských organismů i další organické zbytky klesají neustále na mořské dno, uhlík se v nich ukládá a vypadá dočasně z příslušného biochemického cyklu. Tyto sedimenty tvoří největší zásobárnu uhlíku na Zemi.
Data z družic, která se dnes obvykle používají pro modelování oceánů, pokrývají pouze posledních několik desetiletí, což nestačí k dostatečnému pochopení dlouhodobého fungování celého systému. Autoři studie se proto soustředili na hlubokomořské geologické záznamy. Shromáždili a použili přitom údaje z více než 200 vrtů.
„Přerušení sedimentace ukazuje na rychlé hlubokomořské proudy, zatímco souvislá akumulace sedimentů indikuje klidnější podmínky,“ uvedl spoluautor práce Dietmar Müller. „Kombinace těchto dat s rekonstrukcemi oceánských pánví nám umožnila sledovat, kde a kdy ke změnám sedimentace docházelo.“
Závěr zní, že během posledních 13 milionů let, tedy v období, kdy se Země (celkově) ochlazovala, se zlomy sedimentů postupně stávaly méně častými – tedy že se hlubokomořská cirkulace zpomalovala. Naproti tomu v období předešlého skleníkového klimatu, které bezprostředně předcházelo, kdy byly globální teploty o 3 až 4 °C vyšší než dnes, byla hlubokomořská cirkulace výrazně živější. Z toho pak lze odvodit, že cirkulace v oceánech se budou zrychlovat a nejspíš zrychlovaly i v posledních desetiletích.
Jiná nedávná studie, zaměřená na oceánské dno v okolí Nového Zélandu, zjistila, že produkce mušlí uchovaných ve formě karbonátových sedimentů byla vyšší v dávných obdobích oteplování klimatu, a to navzdory tomu, že oceán se v té době okyseloval. V tomto smyslu jsou teplejší oceány také zřejmě účinnější při ukládání uhlíku.

Adriana Dutkiewicz et al, Deep-sea hiatuses track the vigor of Cenozoic ocean bottom currents, Geology (2022). DOI: 10.1130/G49810.1
Zdroj: University of Sydney / Phys.org

Poznámky PH:
Jako jedno z vážných rizik klimatických změn se uvádí možné narušení Golfského proudu a z toho vyplývající prudké ochlazení Evropy. Má-li nová studie nějaký vztah k této otázce, je nejasné (respektive nějaký vztah asi ano, ale bezprostřední sotva).
Zrychlené proudy znamenají z hlediska dalšího oteplování co přesně? Zřejmě rychlejší transport uhlíku do sedimentu a tedy zápornou zpětnou vazbu (zpomalení oteplování), nebo se tím bude naopak voda více promíchávat a uhlík ukládat méně? Rychlost ukládání (viz výše) sedimentů naznačuje spíše první možnost, ale asi nejde o konečnou odpověď, jak uvádějí i autoři výše zmíněné studie.

Týden na ITBiz: Umělá inteligence prý narazí na meze matematických paradoxů

Gartner předpovídá, že celosvětové dodávky PC letos klesnou o 9,5 %. Bitcoin ve čtvrtletí klesl …

4 comments

  1. Tomáš Pilař

    ad Golfský proud) zrychlení oceanických proudů je logickým důsledkem oteplování („když je víc energie, víc se to kvedlá“ nebo formálně: „zvětšení gradientu zvětší síly směřující k jeho vyrovnání“). Praktický příklad: v létě a v tropech je taky víc bouřek. Možné zpomalení Golfského proudu se uvádí často, ale z výše uvedených důvodů je málo pravděpodobné (nebo to bude jenom krátkodobé). Obecně, ve složitých systémech (což počasí a mořské proudy jsou) je jednoduché vybraný parametr prohlásit za izolovaný a z jeho změn vyvozovat závěry. Problém, je, že parametr izolovaný není a jedna změna vyvolá domino dalších změn, takže změněný parametr se uplatní v jiném (změněném) světě. V obecné rovině, pokud bude na rovníku tepleji než na pólech, bude potřeba tam teplo přenášet a zařídí to nějaký proud, jehož rychlost/ objem bude úměrný rozdílu teplot…

  2. Pavel Houser

    tak logicky to pusobi… ale ono by stacilo na dost zmen, kdyby teply proud tekl jinudy. jde-li o gradient, pak vymena energie bude zaviset na rozdilu teplot mezi rovnikem a polem, ne na otepleni obou. pred cca 15 lety se uvadelo, ze se otepluji tropy vice nez polarni oblasti (tedy prenos tepla by zesiloval?), ale zase ted uz se to tvrdi treba jinak…? nevim.

  3. Tomáš Pilař

    ad proudy jinudy) na severní polokouli si proudy nemůžou vybrat, protože je skoro všude pevnina, takže tečou furt stejně, na jižní polokouli je skoro všude moře, mohou si vybírat a tak v tom dělají zmatek ( El Niño/ La Niña)
    ad gradienty) uvádělo se ( a mělo to publicitu ), že póly se oteplují víc, pak se ukázalo, že se to podařilo naměřit jenom na severu ( data z jihu oteplování neodpovídala, ale to už publicitu nemělo) a jestli to dobře chápu, tak se oteplování týká hlavně oblastí, které proudy nejsou ovlivněné (Sibiř). Oteplování v bližších oblastech lze stopovat podle vegetace (např. jestli by se v Grónsku Vikingové teď mohli uživit zemědělstvím). Další věcí, které se do gradientů propíše, že oteplování na rovníku vede spíš k rozšiřování tropického pásu (statisticky se neoteplí, ale rozšíří se vlhký tropický pás), zatímco na severu vede k posunu zalednění (statisticky se oteplí)

  4. Pavel Houser

    dekuji za rozvedeni a dovysvetleni…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close