Rentgenová observatoř Chandra zřejmě zaznamenala tranzit přes hvězdu nacházející se mimo naši Galaxii. Možný kandidát na exoplanetu se nachází ve spirální galaxii Messier 51 (M51, Vírová galaxie). Téměř všechny dosud objevené exoplanety jsou od Země vzdáleny méně než asi 3 000 světelných let. Exoplaneta v M51 by byla vzdálena asi …
více »60 bilionů: Největší simulace temné hmoty vedla ke vzniku kup galaxií
Největší soubor simulací vesmíru modeluje celkem chování 60 bilionů (trillions) částic – ve smyslu kusů hmoty/těles, nikoliv částic elementárních. Má jít o nejdále dotažený kosmologický projekt tohoto druhu. Simulace AbacusSummit vytvořili vědci z Flatiron Institute Center for Computational Astrophysics (New York) a Center for Astrophysics / Harvard & Smithsonian. Skládá …
více »Souhrnná zpráva k vyhodnocení tornáda na jihu Moravy
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydává zprávu, kterou připravil téměř třicetičlenný tým odborníků z ČHMÚ, Slovenského hydrometeorologického ústavu, Amatérské meteorologické společnosti, z.s., Amper Meteo, s.r.o., European Severe Storms Laboratory, Přírodovědecké Fakulty Univerzity Karlovy, METEOPRESS, spol. s r.o., Leteckého ústavu, Vysokého Učení Technického v Brně a rakouské národní meteorologické služby (ZAMG). Během čtyř …
více »Gravitační vlny mají ukazovat na existenci obřích neutronových hvězd
Heliová hvězda může mít hmotnost až 10 Sluncí a přitom menší průměr než Slunce. Alejandro Vigna-Gomez z University of Copenhagen (Kodaň) byl v čele týmu, který se pokus vysvětlit existenci nezvykle velkých (hmotných) neutronových hvězdy. Na ně ukazuje nezvyklé pozorování gravitačních vln. Druhá detekce gravitačních vln pomocí zařízení LIGO (Laser …
více »Lidský mozek se prý zmenšil před 3 000 lety
Nejenže mozek Homo sapiens je možná menší než u neandrtálce, máme ještě navíc mozky menší než u prvních Homo sapiens. Toto tvrzení (PH: osobně jsem neznal) nová studie bere jako fakt. Vědci se soustřeďují na to, kdy ke zmenšení mozku došlo. Odpověď zní, že před asi 3 000 lety. To …
více »Městem chodíme neefektivně, nejkratší cestu nenajdeme
Nejkratší vzdálenost mezi dvěma body je přímka. Při chůzi po městských ulicích nebo konec konců i v terénu však přímá linie nemusí být možná. Jak se rozhodujeme, kudy jít? Nová studie MIT naznačuje, že náš mozek ve skutečnosti není optimalizován pro výpočet nejkratší cesty. Na základě souboru dat více než …
více »Týden na ITBiz: Kdo neplatí výkupné za ransomware
Bitcoin na maximu. Přibývá chytrých televizí. Intel čeká nižší marže. PayPal chce prý převzít Pinterest. Red Hat novými aktualizacemi podporuje edge computing Red Hat představil řešení určená k zajištění konzistence otevřeného hybridního cloudu v nejvzdálenějších částech podnikové sítě Red Hat OpenShift 4.9 a Red Hat Advanced Cluster Management for Kubernetes …
více »Vesmír má mít informační obsah 6 x 10 na 80 bitů
Kolik informací je zakódováno ve viditelném vesmíru? Otázka je to samozřejmě poněkud komplikovaná až filozofická, ale zůstaňme v užším rámci. Nejde nám teď o to, zda informaci dokážeme čerpat, využít, zda je nějak jedinečná a ne redundantní, ale představme si prostě „maximální možné množství“. Melvin M. Vopson z University of …
více »Amyloidové plaky se mohou vyskytovat i v oční sítnici
Amyloidní plaky jsou bílkovinné usazeniny, které se hromadí mezi mozkovými buňkami, zřejmě různě komplikují jejich fungování a nakonec mohou vést k odumírání neuronů. Jsou považovány za charakteristický znak Alzheimerovy choroby, i když nemusí být nutně vlastní příčinou. Amyloidová ložiska se však mohou vyskytovat také v oční sítnici, často u pacientů …
více »Hubbleův dalekohled dokazuje trvalou přítomnost vodní páry v atmosféře Europy
Zjištění stabilního množství vody na Europě je však o něco překvapivější než na Ganymedu. Pozorování Jupiterova ledového měsíce Europa Hubbleovým vesmírným dalekohledem odhalilo trvalou přítomnost vodní páry – záhadně však pouze na jedné polokouli. Předchozí pozorování vodní páry na Europě byla spojena s výtrysky z ledu, jak je vyfotografoval Hubbleův …
více »