Pavel Houser

Obilniny si berou geny od svých sousedů

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Titulek původní zprávy mluví o přirozených genetických modifikacích. Pěstované obilniny, respektive traviny, mají v sobě celou řadu genů pocházejících od jiných rostlin. Výzkum vedený na University of Sheffield se zaměřil na rýži, pšenici, kukuřici a ječmen. Tyto druhy mají být schopné přednostně využívat horizontální (laterální) přenos genů; samozřejmě jim to …

více »

I za hemeroidy mohou asi geny

Hemeroidy představují velmi nepříjemné a u starších lidí současně rozšířené onemocnění. Bylo navrženo mnoho mechanismů, které by mohly jejich vznik vyvolávat – obezita, sedavý životní styl, nízký příjem vlákniny nebo poruchy vyprazdňování (průjem i zácpa). Tenghao Zheng z Monash University je hlavním autorem studie, která se zaměřila na možné genetické …

více »

Vodních světů je plno, většina ale pod ledem

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Kde ve vesmíru existuje s největší pravděpodobností život cca pozemského typu? Vezměme si naši Sluneční soustavu. Kapalná voda se nachází na povrchu Země – a to je tak všechno. Naopak oceány existují pod povrchem Ganymedu, Europy, Enceladu a nejspíš i mnoha dalších těles – dokonce věčně zdánlivě na kost zmrzlého …

více »

Navrhují detekovat temnou hmotu pomocí exoplanet

Temnou hmotu bychom prý mohli detekovat nepřímo, na základě teploty exoplanet. Navrhují to alespoň Juri Smirnov a Rebecca K. Leane z The Ohio State University ve Physical Review Letters. Podle nové studie by exoplanety měly lapat temnou hmoty, ta klesá do nitra a při jejím zániku (poznámka PH: přeměně na …

více »

Chytrý materiál se vždy roztáhne

Běžné elastické materiály fungují tak, že když je v jednom směru natahujete, v kolmém se smršťují. Kromě toho existují materiály tzv. auxetické (neboli se záporným Poissonovým číslem), kde deformace probíhá stejně ve více směrech – asi jako kdyby se materiál na(vy)fukoval – což nakonec ukazuje, že záleží i na tom, …

více »

Doba kovová v Severní Americe začala a zase skončila

Pokud víme, ve starém světě lidé kovy od jejich objevu nikdy používat nepřestali. Nová studie mapující dobu měděnou v části Severní Ameriky dochází k odlišným výsledkům. Alespoň v oblasti Velkých jezer. Archeoložka Michelle Bebber z Kent State University a David Pompeani, geolog z Kansas State University, popisují, že v oblasti …

více »

Elektricky vodivý beton vylepšený nanouhlíkem

Přidání nanouhlíku do cementu a podobných materiálů by mohlo podstatně rozšířit funkčnost stavebních hmot. Elektricky vodivý beton by pak například mohl fungovat jako zásobník energie nebo se sám ohřívat. Technologové z MITu navrhli dosáhnout elektrické vodivosti cementu/betonu přidáním uhlíku. Nanoformy uhlíkové černě by mělo stačit dodat do cementu asi 4 …

více »

Dějiny Prahy: Kterak malta soupeřila s betonem

Město Praha bylo vystavěno především proto, aby na jednotlivých domech i celých čtvrtích soupeřící zednářské lóže mohly demonstrovat výhody konkurenčních technologií. Již od dob obrození a romantismu probíhají snahy nalézt v Čechách nějakou památku římské architektury. Římské obětiště u Aše, věž na Zvíkově, Černá věž v Chebu, ve všech případech …

více »

Selekce antibiotiky mění tvar bakterií

Je to spíše hříčka, nicméně snad zajímavá. Nastanou v souvislosti s růstem antibiotické rezistence i změny tvaru bakterií? Odpověď je kupodivu kladná, jakkoliv bude docházet (především) k jiným adaptacím speciálně na úrovni biochemie. Nicméně protože jedovaté léky do těla bakterie pronikají skrz její povrch, logickou reakcí by bylo povrch minimalizovat …

více »