Chování kapiček, které mohou obsahovat viry včetně koronaviru, se prý dosud popisovalo pomocí zastaralých modelů z oblasti dynamiky tekutin. Předpokládaná rizika proto nejspíš neodpovídají realitě. Vědci z Vídeňské technické univerzity, University of Florida, pařížské Sorbonny, MITu a Clarkson University (New York) v nové studii nijak nezpochybňují prospěšnost roušek (masek, respirátorů…) …
více »Sestrojili poloviční sčítačku z magnonů, stačily tři drátky
Výzkumníkům se podařilo fyzicky zkonstruovat logický obvod fungující jako poloviční sčítačka (half adder). Funguje ovšem na bázi nikoliv hradel z tranzistorů, ale magnonů. Úspěchu dosáhl tým z Technische Universität Kaiserslautern (TUK) a University of Vienna, výsledky byly publikovány v Nature Electronics. Magnony jsou kvazičástice, jakési vlny, které překlápějí spiny. Mohly …
více »Znovu: koronavirus a krevní skupiny
O tom, že v závislosti na krevní skupině mohou být lidé různě náchylní k onemocnění koronavirem, eventuálně má u nich choroba různě závažný účinek, se objevily první studie již na jaře. Následují dvě další analýzy. V jednom výzkumu vědci porovnali více než 473 000 lidí v Dánsku, kteří onemocněli COVID-19, …
více »Po záporné teplotě i záporná pravděpodobnost?
V kvantové fyzice se pracuje s pravděpodobnostmi, amplitudami pravděpodobností apod. Je to často divné, ale může to být ještě divnější – vědci nově navrhují koncept kvantové negativity, kdy pravděpodobnost výskytu částice na daném místě může být i záporná. Asi to bude něco na způsob záporných teplot – chápeme-li teplotu jako …
více »Zeptosekundy: Změřili rekordně krátký časový úsek
Zepto neboli 10 na -21. Dobu 247 zeptosekund trvá fotonu projít molekulou vodíku. V roce 1999 dostal egyptský chemik Ahmed Zewail Nobelovu cenu za zjištění, že k tvorbě a rozpadu chemických vazeb dochází v řádu femtosekund. Nyní na Gotheho Univerzitě v Mohuči tým Reinharda Dörnera změřil vůbec nejkratší časový úsek. …
více »Zlato jako kouzelná hůlka
Titaničitan strontnatý SrTiO3 se používá např. v optických technologiích, je jedním z perovskitů, obdobou nejběžnějšího CaTiO3. Vědci nyní dokázali strukturu krystalu SrTiO3 změnit pouhým dotekem zlata a jak uvádějí, stejně by měly fungovat i další ušlechtilé kovy. Tato interakce vytvoří mezi krystalem (polovodičem) a kovem (vodičem) tzv. Schottkyho křižovatku. Do …
více »Galaxie Dragonfly 44 měla obsahovat 99,9 % temné hmoty. Nejspíš šlo ale prostě o omyl
Hypotetické temné hmoty by mělo být asi 5krát tolik než té běžné, to ale neznamená, že tento poměr je všude konstantní. Některé galaxie podle měření obsahují temné hmoty více, jiné méně. Rozdíly jsou přitom značné, v prostoru kolem galaxií by mělo být temné hmoty 10krát až 300krát více než běžné …
více »Týden na ITBiz: Nástup chromebooků
Růst prodejů PC. Představen nový iPhone. Litografie i pro 2D materiály. Podnikové služby se do pěti let zařadí mezi nejdůležitější sektory české ekonomiky. Trendy v kontejnerizaci aneb kam kráčí OpenShift. Jak pandemie promění digitální prodej? Analytici společnosti Gartner identifikovali pět oblastí digitálního a online prodeje, které se promění v důsledku …
více »Miliarda kyvadélek pro lov těžkých částic temné hmoty
Temná hmota stále uniká. Dosud neúspěšné pokusy o její detekci se týkaly vždy pouze určitého typu částic (WIMP, axiony, sneutrina, neutralina apod.) a výsledky stanovovaly rozmezí, v němž se nic objevit nepodařilo. To platí i pro nově navrženou metodu, která se soustředí na případné těžké částice. Vědci z National Institute …
více »Měď s grafenem vede elektřinu ještě lépe
Zvýšení vodivosti měděných drátů o 5 % by do budoucna mohlo např. zefektivnit provoz elektromobilů. Nový materiál zkoumaný na Pacific Northwest National Laboratory byl již otestován ve spolupráci General Motors. Ukázalo se, že modifikovaná měď má rovněž vyšší tažnost, tj. drát lze natáhnout o větší procento jeho původní délky, než …
více »