Vývoj a povolování nových léků trvá velmi dlouho, proto je logická snaha v časové tísni zkusit využít léčiva již schválená za jiným účelem. Tak se proti koronaviru zkouší Remdesivir vyvinutý původně proti virům Marburg a Ebola nebo Favipiravir (Avigan) schválený proti chřipce. Viz také: Neregistrovaný Remdesivir od Gilead Sciences se …
více »Axiony nenalezeny, strunové teorie oporu nezískaly
Axiony představují hypotetické částice, o nichž se hovoří především proto, že jde o kandidáty na temnou hmotou. Souvisejí ale i se strunovými teoriemi a dalšími modely, který aspirují na to být „teorií všeho“. Strunové teorie neobnášejí jen představy smyček namísto bodových částic či úvahy o dodatečných rozměrech, ale podobně jako …
více »Kouzla s antihmotou: Atomy helia, ale s antiprotonem
Může kolem normálního atomového jádra namísto elektronu obíhat stabilně antiproton? Při srážkách částic a antičástic, jaké se provádí např. v CERNu, vzniká celá řada exotických objektů. Tasko Grozdanov (University of Belgrade, Srbsko) a Evgeni Solov’ev (Institute of Nuclear Research, Rusko) jednu takovou exotickou formu (spíše obdobu) helia vyrobili. Úspěchem je …
více »Supravodivost oxidů mědi a niklu se liší
V předcházejících letech se podařilo objevit první supravodivé materiály na bázi oxidů niklu. Krystalová struktura těchto látek se blíží oxidům mědi (kuprátům), tedy materiálům, které prozatím z hlediska vysokoteplotní supravodivosti drží rekord, alespoň za normálního tlaku. Analogie ale zřejmě neznamená, že za supravodivostí kuprátů a oxidů niklu (nikelátů) stojí stejné …
více »S posvátnou borovicí Pueblanů se to mělo jinak
Život a smrt proslulého stromu. „Mysteriózní“ borovice nejspíš v centru puebla Bonito vůbec nerostla. Různé památné a významné stromy chráníme a oceňujeme i dnes, proč ale nějaké mýty o stromech zase nezpochybnit a nepřenechat je Tolkienovi. V centru puebla Bonita v době vrcholu jeho moci (osídlení puebla asi 8. stol. …
více »Proč mají proteiny často délku v násobcích 123 aminokyselin?
RNA svět je pouze hypotéza, nicméně kromě samotného zjištění, že RNA dokáže hrát roli informačního média i enzymu, o něm mohou svědčit i další relikty dodnes přetrvávající v v architektuře a biochemii současného života. Představme si, že posloupnost událostí na počátku života mohla být následující: – RNA svět – RNA …
více »Dosud nejpřesnější měření neutronových hvězd: mají poloměr asi 11 km
Jak se liší fúze neutronových hvězd a černých děr? Pozorování fúze binární neutronové hvězdy GW170817 umožnilo zpřesnit naše odhady parametrů neutronových hvězd. Výsledky získal mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu Maxe Plancka pro gravitační fyziku a Ústavu Alberta Einsteina v Hannoveru. Autoři studie Collin Capano a Badri Krishnan uvádějí, že …
více »Magnetické pole Země bylo dřív silnější
Magnetické pole Země se považuje za jeden z předpokladů existence pozemského života, protože chrání povrch před kosmickým zářením, slunečním větrem apod. Dnešní magnetické pole Země je vytvářeno proudy tekutého železa někde mezi kapalným spodním pláštěm a pevným vnitřním jádrem. Přitom vznikají obří elektrické proudy fungující jako dynamo. Velmi staré horniny …
více »Podivnou prehistorickou rytinu z Íránu identifikovali jako kudlančího muže
Na skále u města Teymareh v provincii Khomein ve středním Íránu se nachází rytina, kterou entomologové a archeologové z Íránu a Tchaj-wanu nově identifikovali jako „kudlančího muže“. 14centrimetrová rytina byla objevena v roce 2017, až dosud ale nepanovala jednota v tom, co vlastně znamená. Hmyz se v prehistorickém umění objevuje …
více »Paradox: Pekelné vedro na Merkuru přispívá k tvorbě ledu
Teploty na Merkuru se pohybují v obrovském rozptylu. Protože jde o planetu tak blízkou Slunci, není překvapivé, že mohou přesáhnout 400 °C. Současně však ve věčně zastíněných kráterech může být až – 200 °C a vyskytuje se v nich led. Důkazy ledu jsou poměrně spolehlivé, jeho existenci potvrdila zejména data …
více »