Pavel Houser

Kolem černé díry mají obíhat kondenzáty neznámých částic

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Podle některých teorií, které jdou za standardní model částic, existují ve vesmíru ultralehké částice patřící mezi bosony. S běžnou hmotou interagují tak slabě, že je nedokážeme zachytit při srážkách v urychlovačích ani v detektorech temné hmoty. Možná bychom je však mohli zachytit pomocí gravitačních vln vznikajících při interakci černých děr. …

více »

Týden na ITBiz: Bezpečnostní incidenty a elektronizace zdravotnictví

Sdílené podnikové služby v ČR. Deloitte Tech Trends 2019. Vývoj kauzy Huawei. Cleverlance mění vlastníka. AI, prožitkový marketing a chytré IoT V posledním desetiletí významně ovlivnily prakticky všechny sektory průmyslu a služeb trendy jako cloud, datová analytika, blockchain nebo kognitivní a digitální realita. V nadcházejícím období budou podnikový sektor, marketing …

více »

Poprvé změřena vodivost germanenu

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Germanen (germanene), ač materiál analogický grafenu, známe prozatím jen málo. Jak se zdá, látka je v tomto případě totiž stabilní pouze ve vakuu. Justin Ye z univerzity v Groningenu se svými kolegy teprve nyní dokázal vodivost germanenu alespoň nějak změřit. Podle studie publikované v Nano Letters je germanen izolátor, ale …

více »

3D tisk světlem

Jedním z problémů, který zpomaluje nasazování 3D tisku do průmyslového prostředí, je relativní pomalost této technologie – alespoň v běžné verzi, kdy se tiskne vrstvu po vrstvě. Hranice rentability se prozatím pohybuje v řádu desetitisíců kusů, pro větší série se už 3D tisk nevyplatí – výrobce by musel mít stovky …

více »

Biotechnologická kouzla: hybridní kvasinky optimalizují spodní kvašení ležáků

pivo na oktoberfestu, autor ich talk, zdroj wikipedie, licence obrázku publuc domain

Křížení a výměna mitochondrií. Spodně kvašená piva představují v tisícileté tradici výroby piv relativní novinku. Větší rozšíření techniky spodního kvašení ve 2. polovině 19. století umožnilo až všeobecně dostupné chlazení (spodní kvašení probíhá při nižší teplotě), navíc ale musely být k dispozici i příslušné kmeny kvasinek. I když kvasinky pro …

více »

Denisované pod lupou

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Jak to vypadá, denisované byli „ještě víc neandrtálci než neandrtálci“. V Nature byly publikovány dvě studie, které podrobně mapují nálezy učiněné ve známé Denisově jeskyni na Altaji, a to včetně datování sedimentů, lidských pozůstatků i artefaktů. Na studiích se podíleli vědci z Oxforské univerzity, německého Ústavu Maxe Plancka pro evoluční …

více »

Superizolátory způsobí, že elektrony se chovají jako kvarky

Silná interakce držící u sebe jak protony a neutrony v atomovém jádře, tak i jednotlivé kvarky tvořící protony a neutrony, vědcům překáží, aby mohli kvarky studovat jako od sebe oddělené částice. Izolované kvarky je třeba složitě získávat coby výsledek vysokoenergetických srážek v urychlovačích. Na Argonne National Laboratory (spadá pod Ministerstvo …

více »

Jak dlouho vydrží grafenový qubit

Vědcům z MITu se poprvé podařilo změřit, jak dlouho vydrží qubity na bázi grafenu ve stavu superpozice – tedy v oné známé „kombinaci nul a jedniček“, která kvantovým výpočetním systémům umožňuje za určitých podmínek vyšší rychlost, než mají klasické počítače. Výsledně stanovené trvání je ovšem až směšně krátké: koherence trvá …

více »

Jak vypadala LUCA: alkalofil z horkých temnot

Stopování genů k jejich společnému počátku vede k závěru, že poslední společný předek všeho živého pobýval někde v hlubinách u podmořských vývěrů a živil se vodíkem. Poslední společný předek veškerého pozemského života LUCA (last universal common ancestor) byla, jak předpokládáme, nejspíš něco jako dnešní archea, žila v bezkyslíkatém prostředí a …

více »