Pavel Houser

Kvantová kočka: Kdo uvěří v nesmrtelnost?

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Myšlenkový experiment se Schroedingerovou kočkou známe všichni, co ale kdyby platila mnohasvětová interpretace kvantové mechaniky? Jsme nesmrtelní? Následující paradox je znám v řadě verzí, přidržme se té, jak ji popisuje Max Tegmark. Podle Everettovy interpretace kvantové mechaniky se v okamžiku měření (pozorování) vlnová funkce rozštěpí, a svět se tak rozdělí …

více »

K čemu byly díry v mamutí kosti

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

O provazech a lanech z paleolitu toho víme velmi málo, i když třeba ve Věstonicích se podle všeho tkaly oděvy z kopřiv. Nyní Nicholas J. Conard a Maria Malina z Universitaet Tübingen přišli s novou interpretací nálezu mamutoviny z jeskyně Hohle Fels v jihozápadním Německu. Díry v mamutí kosti podle …

více »

Exoplaneta u Proximy Centauri?

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Spekulace nabírají na obrátkách. Oznámí astronomové objev exoplanety u Proximy Centauri, nejbližší hvězdy od Slunce? Jaký objev v oblasti exoplanet je ten největší? Těžko říct. S oblibou říkám, že to není konkrétní jeden objev ale informace, že exoplanety jsou všude a jsou pestré. V tomto tvrzení máte schované vše: od …

více »

Červencovou astrofotografií je Saturn

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2016 obdržel snímek „Saturn“, jehož autorem je Pavel Prokop. Saturn – pokud ne nejkrásnější, tedy bezpochyby jedna z nejkrásnějších planet Sluneční soustavy. Po Jupiteru druhá největší, šestá, co do vzdálenosti od Slunce. Pozorovali ji již starověcí astronomové a tak budeme jen těžko pátrat po …

více »

Poloměr protonu zůstává hádankou

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Nové měření na jádře deuteria ukazuje, že mluvit přímo o rozporu se standardním modelem částicové fyziky by bylo příliš silné, ale nejasnosti přetrvávají. Poloměr protonu se nejčastěji stanovoval z rozptylu jiných částic, jimiž se proton odstřeloval. Další metoda vycházela z toho, jakou hodnotu/vzdálenost mají energetické dráhy elektronu v atomu. Podle …

více »

DNA počítače nezvládly hmotnostní bariéru

I v češtině vyšla v řadě Kolumbus od MF kniha „Na úsvitu živých strojů“, která mapuje vývoj oboru DNA počítačů od jeho počátku v polovině 90. let. Vyšla v roce 2008, to už byl ovšem zájem o DNA počítače za zenitem. (Vrcholil těsně na počátku tisíciletí, kdy se všude mluvilo …

více »

Uhlíkové nanobubliny jako kontejnery

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Švýcarští výzkumníci připravili uhlíkové nanokapsle vyrobené z 3-4 vrstev grafitu. Mohou fungovat jako dopravníky a oddělovat od sebe hydrofobní a hydrofilní prostředí. Samotné kapsle jsou ve vodě (kupodivu) dobře rozpustné. Do jejich nitra se přitom dají vpravit jiné látky, např. hydrofobní. Ty se z kapsle pak uvolňují pouze za určitých …

více »

Proč celé nebe nezáří

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Záhada dávno objasněná, až na to, že každý ji vysvětluje trochu jinak. Olbersův paradox zní: V nekonečném vesmíru by každým směrem od nás měla být nějaká hvězda, její záření by mělo postupně ohřát a rozzářit i eventuální „blokující“ hmotu. Proč potom na obloze vidíme jednotlivé hvězdy, proč je v noci …

více »

Komplexní život ve vesmíru je pravděpodobný, pokud…

Prales, autor Paul Venter, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Fermiho paradox i Drakeova rovnice jsou dobře známé koncepty, operují však s příliš mnoha neznámými. Co alespoň některé pravděpodobnosti zkusit určit přesněji? Astrobiolog Dirk Schulze-Makuch z Washington State University a biochemik William Bains z Massachusetts Institute of Technology publikovali v časopisu Life model, který praví – je-li ve vesmíru běžný …

více »

Jediná odrodilá buňka: Jak vzniká rakovina

Co všechno se musí stát, aby se buňka stala rakovinou? Kroků je celá řada: Mutace, neomezené dělení, nezávislost na růstových signálech, nezávislost na inhibičních signálech, nesmrtelnost, schopnost vybudovat vlastní systém látkové výměny, invazivost… Nejprve musí samozřejmě nastat příslušná mutace a látky vyvolávající mutace jsou proto současně karcenogeny. Podobnou roli mohou …

více »