Myšlenkový experiment se Schroedingerovou kočkou známe všichni, co ale kdyby platila mnohasvětová interpretace kvantové mechaniky? Jsme nesmrtelní? Následující paradox je znám v řadě verzí, přidržme se té, jak ji popisuje Max Tegmark. Podle Everettovy interpretace kvantové mechaniky se v okamžiku měření (pozorování) vlnová funkce rozštěpí, a svět se tak rozdělí …
více »K čemu byly díry v mamutí kosti
O provazech a lanech z paleolitu toho víme velmi málo, i když třeba ve Věstonicích se podle všeho tkaly oděvy z kopřiv. Nyní Nicholas J. Conard a Maria Malina z Universitaet Tübingen přišli s novou interpretací nálezu mamutoviny z jeskyně Hohle Fels v jihozápadním Německu. Díry v mamutí kosti podle …
více »Exoplaneta u Proximy Centauri?
Spekulace nabírají na obrátkách. Oznámí astronomové objev exoplanety u Proximy Centauri, nejbližší hvězdy od Slunce? Jaký objev v oblasti exoplanet je ten největší? Těžko říct. S oblibou říkám, že to není konkrétní jeden objev ale informace, že exoplanety jsou všude a jsou pestré. V tomto tvrzení máte schované vše: od …
více »Červencovou astrofotografií je Saturn
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2016 obdržel snímek „Saturn“, jehož autorem je Pavel Prokop. Saturn – pokud ne nejkrásnější, tedy bezpochyby jedna z nejkrásnějších planet Sluneční soustavy. Po Jupiteru druhá největší, šestá, co do vzdálenosti od Slunce. Pozorovali ji již starověcí astronomové a tak budeme jen těžko pátrat po …
více »Poloměr protonu zůstává hádankou
Nové měření na jádře deuteria ukazuje, že mluvit přímo o rozporu se standardním modelem částicové fyziky by bylo příliš silné, ale nejasnosti přetrvávají. Poloměr protonu se nejčastěji stanovoval z rozptylu jiných částic, jimiž se proton odstřeloval. Další metoda vycházela z toho, jakou hodnotu/vzdálenost mají energetické dráhy elektronu v atomu. Podle …
více »DNA počítače nezvládly hmotnostní bariéru
I v češtině vyšla v řadě Kolumbus od MF kniha „Na úsvitu živých strojů“, která mapuje vývoj oboru DNA počítačů od jeho počátku v polovině 90. let. Vyšla v roce 2008, to už byl ovšem zájem o DNA počítače za zenitem. (Vrcholil těsně na počátku tisíciletí, kdy se všude mluvilo …
více »Uhlíkové nanobubliny jako kontejnery
Švýcarští výzkumníci připravili uhlíkové nanokapsle vyrobené z 3-4 vrstev grafitu. Mohou fungovat jako dopravníky a oddělovat od sebe hydrofobní a hydrofilní prostředí. Samotné kapsle jsou ve vodě (kupodivu) dobře rozpustné. Do jejich nitra se přitom dají vpravit jiné látky, např. hydrofobní. Ty se z kapsle pak uvolňují pouze za určitých …
více »Proč celé nebe nezáří
Záhada dávno objasněná, až na to, že každý ji vysvětluje trochu jinak. Olbersův paradox zní: V nekonečném vesmíru by každým směrem od nás měla být nějaká hvězda, její záření by mělo postupně ohřát a rozzářit i eventuální „blokující“ hmotu. Proč potom na obloze vidíme jednotlivé hvězdy, proč je v noci …
více »Komplexní život ve vesmíru je pravděpodobný, pokud…
Fermiho paradox i Drakeova rovnice jsou dobře známé koncepty, operují však s příliš mnoha neznámými. Co alespoň některé pravděpodobnosti zkusit určit přesněji? Astrobiolog Dirk Schulze-Makuch z Washington State University a biochemik William Bains z Massachusetts Institute of Technology publikovali v časopisu Life model, který praví – je-li ve vesmíru běžný …
více »Jediná odrodilá buňka: Jak vzniká rakovina
Co všechno se musí stát, aby se buňka stala rakovinou? Kroků je celá řada: Mutace, neomezené dělení, nezávislost na růstových signálech, nezávislost na inhibičních signálech, nesmrtelnost, schopnost vybudovat vlastní systém látkové výměny, invazivost… Nejprve musí samozřejmě nastat příslušná mutace a látky vyvolávající mutace jsou proto současně karcenogeny. Podobnou roli mohou …
více »