Za hybné síly evoluce pokládají některé modely organismy stojící poměrně stranou – třeba viry. Nebo houby. Houby, respektive jejich symbióza s rostlinami, se někdy dávají do souvislosti s prvním výstupem mnohobuněčných organismů na souš. V rámci nového modelu měly houby umožnit především větší rozvoj života na souši, což vyžadovalo vyšší …

Výzkumníci z ETH v Curychu přišli s novým typem modulátoru, který převádí elektrické signály nesoucí data na informaci zakódovanou do světelného paprsku. Hlavní inovací podle vědců je, že aktivní část převodního prvku je vyrobena z kovu namísto skla. Nový modulátor má být díky tomu rychlejší, menší i levnější. Menší přitom …

Liangbing Hu a Teng Li z University of Marylad dokázali připravit ze dřeva látku až desetkrát tvrdší a pevnější než původní materiál. Svými vlastnostmi pak překonává některé slitiny titanu a ve srovnání s podobně odolnou ocelí je mnohem lehčí (šestkrát). Oproti uhlíkovým vláknům je zase podstatně levnější, respektive se dá …

Policejní brýle pro rozpoznávání obličeje. Chytrý zubní kartáček. Robotická automatizace a budoucnost trhu práce. Co ještě bude chytré? Třeba zubní kartáček Ta věc se jmenuje Smart Electronic E1 Toothbrush. K zubnímu kartáčku od Colgate existuje v tuto chvíli aplikace pro iOS, ale nikoliv pro Android. Mlžné komory studentů z FEL …

Na University of Califonia v Los Angeles přišli s novou metodou výroby grafenových vláken, tj. nití širokých pouze několik atomů. Tato vlákna se podobně jako samotný 2D grafen dále chovají jako polovodiče, tj. dají se použít jako prvky logických obvodů. Až dosud se grafenové drátky vyráběly např. trháním uhlíkových nanotrubiček. …

Když máme v hlavě sečíst dvě čísla, zpravidla postupujeme zleva doprava, na papíře opačně. Jak počítal Al Chvárizmí? Plus zajímavosti o odmocňování. Jak vlastně vznikly současné metody pro počítání na papíře? Přišli s nimi ve středověku v arabském světě, ovšem až poté, co převzali poziční indický číselný systém s nulou. …

Nové výzkumy na řeckém ostrově Keros odhalují pozůstatky vyspělé kultury z počátku doby bronzové. Raná doba bronzové v Egejské oblasti se datuje do 3. tisíciletí př. n. l. Nejvyspělejší částí tehdy nebylo pevninské Řecko (známá památka z příslušného období: Dům tašek v Lerně na Peloponésu) ani Kréta, ale Kykladské ostrovy. …

Kuriózní konstrukce: Že by pozemský život nevznikl ve vodě, ale přestěhoval se do moře odjinud? Třeba z formamidu? Přebytek vody potlačuje vznik mnohých biomolekul seskládaných z více stavebních kamenů – reakce je pak posouvána směrem k hydrolýze, tj. rozpadu řetězců na jejich základní jednotky. Speciálně to představuje problém v případě …

O rypoších víme, že se dožívají až 30 let – a to není jejich jediná zvláštnost. Spíše než savce tito hlodavci svým způsobem života připomínají sociální hmyz, jsou studenokrevní, vydrží čtvrt hodiny nedýchat, nemají na povrchu těla receptory bolesti a prakticky netrpí rakovinou. Co konkrétně má znamenat nové zjištění, že …

Fyzik Lucien Hardy v roce 1993 navrhl paradox, podle něhož existuje pravděpodobnost, že při interakci částice s antičásticí (ve spojení s interferometrem) nedojde k jejich anihilaci. Nejde přitom o žádné číslo limitující k nule, ale o slušných 6-9 %. Popsaný paradox má prý podobně jako Bellovy nerovnosti ukazovat, že kvantová …