Anyony představují třetí typ částic vedle fermionů a bosonů. Přesněji řečeno, jde o kvazičástice. Navíc anyony nejspíš v normálním 3D světě nemohou existovat, ale mohly by se vyskytovat ve 2 dimenzích. A anyony mají mít další podivnou vlastnost – když stejné částice dvakrát prohodíme (nebo stačí jednou, uvádí se jinde; …
více »U hvězdy Fomalhaut poprvé našli vnitřní pás asteroidů
Astronomové pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba dokázali zaměřit teplý prach kolem blízké mladé hvězdy Fomalhaut. Díky tomu mohli v infračerveném světle studovat první pás asteroidů, který byl kdy pozorován mimo naši Sluneční soustavu. Příslušné prachové struktury jsou však překvapivě mnohem složitější než pásy asteroidů a Kuiperova pásu, jak je známe …
více »Týden na ITBiz: Terahertzové vlny si mohou rozumět s těmi spinovými
ChatGPT – pouhé rozhraní a komprese informací, praví autor sci-fi. Google integruje generativní umělou inteligenci do vyhledávání. Počet kybernetických incidentů se po březnovém nárůstu vrátil do průměru. Terahertzové vlny si mohou rozumět s těmi spinovými Mezinárodní výzkumný tým (tiskovou zprávu vydal německý Ústav radiační fyziky Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf) vyvinul novou metodu …
více »Uhlík se zápornou křivostí nepřipravili, ale jiný zajímavý materiál ano
Grafit/grafen a fullereny představují modifikace uhlíku s hybridizací sp2, kdy je každý atom uhlíku navázán na tři sousední. Grafen má přitom nulovou křivost, fullereny kladnou (kulovou), kdy se stáčejí dovnitř. Nemohla by existovat i forma uhlíku se zápornou křivostí, hyperbolickou, „rozbíhající se od sebe“? Příslušné geometrie se probírají např. v …
více »Nová studie určuje stáří Saturnových prstenců na pouhých 400 milionů let
Nová studie vedená fyzikem Saschou Kempfem z Coloradské univerzity v Boulderu přinesla dosud nejpřesvědčivější důkaz, že Saturnovy prstence jsou pozoruhodně mladé. Výzkum publikovaný v Science Advances stanovil jejich stáří na maximálně 400 milionů let. Výsledky jsou založeny na analýze prachu. Drobná zrníčka kamenného materiálu proplouvají Sluneční soustavou prakticky neustále. V …
více »Střela v podobě obří černé díry zpochybněna, má jít o normální galaxii
Záhadná stopa hvězd stará asi 8 miliard let, kterou nedávno objevil Hubbleův vesmírný dalekohled, představuje pro astronomy výzvu. Velikostí zhruba odpovídá Mléčné dráze; prozatím bylo navrženo několik vysvětlení, jak tato dlouhá a současně úzká struktura mohla vzniknout. Podle jedné z původních kontroverzních hypotéz by pruh hvězd mohl být výsledkem průchodu …
více »Vznik a rozvoj Alzheimerovy poruchy závisí na pohlaví
Proč ženy ve větší míře než muži trpí Alzheimerovou poruchou? Zřejmá odpověď zní, že je to kvůli tomu, že se dožívají v průměru vyššího věku. Jenže tím se data úplně vysvětlit nedají. Vezmeme-li stejně velké skupiny (např.) 80letých mužů a žen, stále bude větší pravděpodobnost choroby u žen. Jane Alty …
více »Týden na ITBiz: Kyberzločinci obchodují s kradenými prémiovými účty ChatGPT
Evropu čeká pokles prodeje serverů. Open source stále na vzestupu. IBM přeruší nábor na pozice, které může převzít umělá inteligence. Bezpečnostní platforma Cisco XDR dokáže rychle odhalit a odstranit pokročilé hrozby Společnost Cisco vyvinula cloudovou bezpečnostní službu XDR (eXtended Detection and Response), která na základě telemetrických dat ze stovek milionů …
více »Sebevědomí, nesoudní, nekompetentní: Dunningův–Krugerův efekt byl zpochybněn
Dunningův–Krugerův efekt je označení pro neschopnost vyhodnotit objektivně vlastní neschopnost :-). Čím méně kompetentní v daném oboru (apod.) člověk je, tím spíše bude sám sebe přeceňovat, např. při odhadu úspěšnosti v nějakém testu. Populárně řečeno, když je někdo opravdu blb, pak k k tomu patří, aby si ani neuvědomoval, že …
více »Složité matematické modely ve sportu zatím nedominují
Dnešní digitální technologie umožňují získat o sportovních utkáních obrovské množství informací. Zdaleka nejde jen o samotný výsledek. Zůstaneme-li u her typu fotbalu a hokeje, pak vedle gólů třeba zjistíme, kdo po většinu času držel míč, na jaké polovině se převážně hrálo, kolik střel směřovalo na bránu, jaký měly „koeficient“ (pravděpodobnost, …
více »