Některé rampouchy vznikají s rovných povrchem, jiným na na něm v průběhu růstu vytvářejí vlnky, nejčastěji vodorovné nebo ve tvaru písmene V. Experimentální fyzikové z Torontské univerzity nyní došli k závěru, že za to mohou ve vodě rozpouštěné látky a mechanické nečistoty. Ty se při tvorbě rampouchů zachycují uvnitř a …

Podle standardního výkladu závisí rychlost metabolismu živočichů především na jejich velikosti – poměr objemu a povrchu určuje, jak rychle ztrácejí produkované teplo. Větší zvířata mají proto pomalejší metabolismus, samozřejmě v závislosti na dalších faktorech (teplota prostředí, teplokrevnost…), rychlost metabolismu se může měnit i v průběhu života. S hmotností se zmenšuje …

Podle nově provedené metaanalýzy může krevní skupina člověka souviset s rizikem předčasné mozkové mrtvice. Do metaanalýzy byly zahrnuty všechny dostupné údaje z genetických studií zaměřených na ischemické mozkové příhody, které jsou způsobeny zablokováním průtoku krve do mozku a došlo k nim u dospělých lidí do 60 let. Celkem vědci University …

Již předchozí výzkumy navrhovaly, že dopad asteroidu nebo komety do oceánu v severní nížině Marsu mohl přibližně před 3,4 miliardami let způsobit megatsunami. Dosud však nebylo jasné, kde se příslušný impaktní kráter nachází. Alexis Rodriguez (americký Planetary Science Institute) a jeho kolegové nyní analyzovali mapy povrchu Marsu vytvořené kombinací snímků …

Asi každý dnes ví, že před Kolumbem objevili Ameriku Vikingové. Co se tedy myslí celkem 7 objevy? Jak to alespoň definuje zdroj níže: Evropské plavby z 15. století se berou jako jeden celek (1 – bráno samozřejmě nikoliv chronologicky). Mezi Vikingy (2) a 15. stoletím se žádný evropský objev nezmiňuje. …

Projektily v měřítku nanometrů. Když elektricky nabité částice proletí ultratenkými vrstvami materiálu, někdy dochází k následným mikrovýbuchům a jindy zůstává materiál téměř neporušený. Důvody tohoto jevu nyní vysvětlili vědci z TU Wien. Vědci zkoušeli bombardovat ultratenké materiály vysoce elektricky nabitými ionty, jako jsou např. jádra xenonu nebo jiných vzácných plynů. …

Technika navržená na MITu umožňuje dodávat geny dlouhé až 36 000 párů bází DNA do několika typů lidských buněk a také do jaterních buněk myší. Nová technika by mohla být účinná pro léčbu nemocí, které jsou způsobeny defektními geny s velkým počtem mutací, jako je například cystická fibróza. Genová terapie …

Výzkumy toho, jak může chování svého hostitele zmanipulovat parazitický prvok Toxoplasma gondii, jsou u nás dobře známé a populární především díky prof. J. Flegrovi. V Yellowstonském národním parku 26 let sbírali v rámci Yellowstone Wolf Project data, jak toxoplasma ovlivňuje (může ovlivňovat) vlky. Vědci shromažďovali sérologická data a spolu s …

Hypotetické červí díry jsme dosud nikdy nedetekovali, i když, jak se uvádí, např. teorie relativity jejich existenci nezakazuje (ovšem ani k ničemu nepotřebuje a nevyžaduje; hodily by se spíše nám, protože by představovaly zkratku mezi jinak vzdálenými částmi vesmíru). Nová studie tvrdí, že červí díry by mohly připomínat ty černé, …

Nová studie vede k závěru, že psí oči skutečně produkují více slz, když se psi znovu setkají se svým pánem. Obecně pak za spojení slz s pozitivními emocemi stojí u psů podobně jako u člověka zřejmě hormon oxytocin. Takefumi Kikusui z japonské Azabu University na myšlenku přišel tehdy, když viděl …