science

Nový pohled na ranou fázi Alzheimerovy choroby: změny v ochranném proteinu tau ruší ochranu buněčného cytoskeletu

V časných fázích Alzheimerovy choroby (AD) se mění důležitý protein tau, který vytváří ochrannou vrstvu kolem vnitřní kostry neuronu. Se změnou ztrácí svou funkci a neuron umírá. Nový pohled na začátky nemoci, popsaný česko-francouzským vědeckým týmem, odhaluje molekulární důsledky změn proteinu tau, otevírá cesty k novým strategiím diagnostiky a léčby …

Read More »

Nový mikroskop v Brně přibližuje svět na úroveň jednotlivých atomů

Pozorovat jednotlivé atomy, a přitom nepoškodit zkoumaný materiál – je jedním z hlavních cílů nové špičkové mikroskopické laboratoře. V Brně ji dnes slavnostně otevírá Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR za účasti předních světových odborníků včetně nositele Nobelovy ceny Richarda Hendersona a průkopníka moderní elektronové mikroskopie Ondřeje Křivánka. Nové pracoviště …

Read More »

Poprvé připravili antiferomagnetický kvazikrystal

Kvazikrystaly jsou pevné látky vykazující uspořádání ve velkém měřítku, nikoliv ale nějaký periodický vzor. V ikosaedrických (20stěnných) kvazikrystalech zlata, gallia a prvku vzácných zemin (Au-Ga-R) byl nedávno objeven feromagnetismus. Což se však nepokládá za tak překvapivé – translační periodicita (opakující se uspořádání atomů v krystalu) nebyla považována pro vznik feromagnetismu …

Read More »

Vesmírná mise SOVA-S vstupuje do další fáze

Česká vědecká mise SOVA-S vstupuje do finálního hodnocení Evropské kosmické agentury. Ve hře je převzetí globálního výzkumu atmosférických gravitačních vln. Mise SOVA-S (Satellite Observation of waVes in the Atmosphere – Scout), vedená společností OHB Czechspace, překonala klíčový milník a úspěšně uzavřela konsolidační fázi. Projekt tak vstupuje do finálního hodnocení v …

Read More »

Může život vzniknout na exoměsíci osamělé planety?

Volně se pohybující planety bez hvězd mohou být ve skutečnosti docela běžné – tedy relativně. Nedávné odhady uvádějí množství tuláckých planet v řádu odpovídajícím počtu hvězd (alespoň pro naši Galaxii). Některé z těchto planet jsou navíc nepochybně doprovázeny měsíci – a některé z těchto měsíců mohou mít dokonce velikost Země. …

Read More »

Jak měřit inteligenci robotů?

Studie navrhuje nový způsob hodnocení robotických systémů. Jak srovnávat roboty, kteří se mají pohybovat pružně, bezpečně a energeticky úsporně v proměnlivém prostředí? Odpověď na tuto otázku přináší mezinárodní studie A Benchmarking Framework for Embodied Neuromorphic Agents publikovaná v prestižním časopise Nature Machine Intelligence. Autoři z vědeckých institucí Česka, Itálie, Dánska, Švýcarska, Velké …

Read More »

Horské vrcholy se mění rychleji než lesy a louky

Rostlinná společenstva v Evropě procházejí dlouhodobými proměnami. Druhy, které dávají přednost chladnějším podmínkám, postupně ustupují, zatímco teplomilnější druhy se více rozšiřují. Mezinárodní tým vědců s účastí odborníků z Botanického ústavu Akademie věd ČR nyní poprvé porovnal, jak tyto změny probíhají v různých typech prostředí – v lesích, na loukách a …

Read More »

Modely umělé inteligence založené na fyzice místo na jazyce by se mohly stát hnací silou vědeckých objevů

Zatímco dnešní nejpopulárnější modely AI, jako je ChatGPT, jsou trénovány na jazyku (eventuálně fotografiích), nové modely vytvořené výzkumníky z kolaborace Polymathic AI se učí pomocí vědeckých datových sad. Jinak řečeno: tým, jehož součástí jsou i výzkumníci z Univerzity v Cambridge, má na mysli AI trénovanou na fyzice. Modely již využívají …

Read More »

Může se v čase měnit namísto temné energie temná hmota?

Různé experimentálně zjištěné hodnoty Hubbleovy konstanty máme někdy tendenci vysvětlovat tím, že temná energie se v čase mění (kvintesence). Ale proč by se v čase nemohlo vyvíjet i množství temné hmoty? Tato myšlenka zatím nebyla příliš zvažována. Odpůrci temné hmoty zavrhují temnou hmotu zcela a navrhují namísto toho jiné modely …

Read More »