science

Kosti dokážou to, co kůže a krev

Krátce po narození získávají některé embryonální chondrocyty v růstových zónách kostí charakter kmenových buněk. Výzkum mezinárodního týmu, na kterém se podílela i vědkyně z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, publikoval prestižní časopis Nature. Týká se obnovy kmenových buněk v „růstových zónách“ kostí. Tento objev může v budoucnu pomoci snížit …

Read More »

Limonen chrání rajčata před škůdci

  Jak jistě ví každý zkušený pěstitel rajčat, pokud své rostliny pěstuje společně s měsíčkem lékařským, chrání je tím před nepříjemnými molicemi. Nejde přitom o nějakou legendu, tento postup podle všeho skutečně funguje. V nedávné vědecké studii to potvrdil i tým britských badatelů. Molice představují jednoho z nejhorších škůdců rajčat …

Read More »

Nanostruktury inspirované přírodou mění odpadní vodu na pitnou

Nový koagulant připomíná chapadlo sasanky, má organické jádro a anorganický plášť. Z nanotechnologií si vědci vypůjčili metodu samosestavování. Američtí a čínští fyzici představili novou technologii získávání pitné vody. Vyrobili činidlo, které se chová podobně jako mořská sasanka a dokáže z odpadní vody jednoduše a levně odstranit široké spektrum nečistot. Stalo …

Read More »

Proti nádorům tantalem

Protinádorovou aktivitu organokovových komplexů tantalu výzkumníci ověřili na 4 lidských nádorových liniích. Novým pomocníkem v boji proti nádorovým onemocněním by se v budoucnu mohly stát látky s obsahem tantalu. Potvrdili to vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kteří vyvinuli takzvané komplexní sloučeniny s tímto přechodným kovem, jež …

Read More »

Oteplování: Obchodníci se strachem

Jak zvláštní! Nejbohatší, nejbezpečnější civilizace s nejdéle žijícími lidmi, největšími zdroji a s nejvyšším stupněm porozumění vlastní technologii se stává tou nejustrašenější v historii. Aaron Wildawsky, sociolog a politolog (1930–1993) Během 20. století vztah lidstva k přírodě prošel revolucí. Na začátku století byly lidské zásahy do přírody vnímány jako prospěšné, …

Read More »

Nová databáze DNA představuje vzorky ze starodávných lidských populací

Starodávná DNA je genetická informace, kterou vědci získali z cenných archeologických nálezů a jejíž stáří se pohybuje mezi 2 – 30 000 lety. Takové vzorky nyní katalogizuje nová specializovaná databáze, která je volně přístupná na adrese http://amtdb.org. Připravili ji vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a obsahuje také interaktivní mapu …

Read More »

Život před 750 miliony lety byl mnohem pestřejší

Pozdní prekambrium bylo dosud považováno za období nízké biologické diverzity. Brazilští vědci rekonstruovali evoluční historii měňavek a přinesli důkaz, že mikroskopický život na Zemi na konci prekambria, v době nejméně před 750 miliony let, byl mnohem rozmanitější, než tvrdí klasické teorie. Vědecký tým, v němž působila i Anush Kosakyan, nynější …

Read More »

30 let webu

Před 30 lety předložil Tim Berners-Lee v CERNu první návrh systému WWW. Web se stal již v polovině 90. let vedle e-mailu nejdůležitější aplikací internetu. Milníky webu v datech podle přehledu, který připravila společnosti Cisco: 1990 – Spuštěna první internetová stránka a server v Evropském středisku jaderného výzkumu (CERN): Vše …

Read More »

Velký sklon dráhy není výsadou jen obřích planet

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Exoplanety pozorujeme tranzitní metodou kvůli tomu, že jejich rovina oběžné dráhy směřuje k nám. Ale jak je to s rovinou rovníku mateřské hvězdy? Zkušenosti ze Sluneční soustavy a jistá dávka vesmírného selského rozumu říkají, že by to mělo být stejné. Planety i hvězda vznikají z disku prachu a plynu připomínající …

Read More »