(c) Graphicstock

Doggerland: utopená pevnina od Dánska po Skotsko

Žádná Atlantida, ale ráj evropských lovců pozdního paleolitu…

Doggerland, území nacházející se nyní na dně moře, se kdysi rozprostíral od dnešního Dánska až ke
Skotsku a v dobách, kdy byl nejrozlehlejší, zhruba před 20 000 lety, v nejchladnějším období doby ledové, pravděpodobně zasahoval až k Shetlandským ostrovům. Od norského pobřeží jej dělil pás hlubokého
moře, dnes nazývaný Norský příkop. Zhruba v půli cesty mezi Shetlandskými ostrovy a norským Bergenem se nacházelo pohoří, kterému se zpětně dostalo pojmenování „ostrov Viking-Bergen“. V jistých obdobích možná Doggerland představoval nejpříznivější místo k žití v celé tehdejší Evropě – úrodná zem protkaná řekami a plná lovné zvěře.
V jedné vitríně v Národním muzeu v Kodani jsem viděla nástroje a umělecké předměty z kostí a parohů, které lidé z Doggerlandu před mnoha tisíci lety vyrobili. Některé z těchto objektů se zachytily rybářům do sítí, další vyplavilo moře na dánské pláže. Podvodní archeologové pátrali při pobřeží po potopených osídleních. Už v 19. století nacházeli rybáři ve vodách při březích Anglie podivné kosti mamutů a sobů. V roce 1931 vylovila posádka anglického rybářského trauleru Colinda z vlečné sítě hrot oštěpu vyrobený z parohu, který je dle datace téměř 12 000 let starý. Od té doby nalezli rybáři, podvodní archeologové a geologové množství předmětů, které nám dokládají život pravěkých lidí na území, jež se dnes nachází na mořském dně.

Jak vypadaly vnější hranice Doggerlandu? Jak daleko do Atlantského oceánu zemská masa v různých obdobích zasahovala? Několikrát svou otázku v různých formulacích opakuji, Vincent Gaffney mi nakonec řekne, že budu muset přistoupit na to, že vědci nemají ponětí.
Nejlepší mapy, které máme v současnosti k dispozici, vytvořila na konci devadesátých let 20. století britská archeoložka Bryony Colesová v Exeteru. Vycházela hlavně z moderních výškových měření mořského dna. V té době vědci teprve zjistili, že od nejchladnějšího období doby ledové před 20 000 lety vystoupala hladina moře zhruba o 120 metrů. Dalo by se tedy předpokládat, že vše, co se nachází na
mořském dně v hloubce menší než 120 metrů, musela být někdy v minulosti suchá zem, což by také znamenalo, že oblasti, které jsou v současnosti ještě mělčí – jako například Dogger Bank – bývaly vysokými horami. S tímto vzájemným vztahem to ovšem nebude tak jednoduché. Velké řeky protékající Doggerlandem s sebou přinášely sedimenty, které se usazovaly po tisíce let a krajina se měnila co do rozlohy i výšky. Mapy Bryony Colesové tudíž představují spíš opodstatněný odhad než jasná fakta.
Pylové analýzy z vrtných jader z oblastí sousedících s Doggerlandem ukazují, jak se proměňovala vegetace – během nejchladnějšího úseku doby ledové dominovala suchá tundra a na rozdíl od vnitrozemí Skandinávie oblast Doggerlandu pravděpodobně nepokrýval silný pevninský ledovec. Vincent Gaffney se domnívá, že nevelké skupiny paleolitických lovců tam zavítaly už v nejchladnějších obdobích. Dokazovala by to i pazourková špička, na kterou vědci zcela náhodou narazili při navrtávání dna při ostrově Viking-Bergen. S koncem doby ledové se hladina moře zvedla a oblast Doggerlandu se zmenšila. Ale vzniklo o to úrodnější území: objevily se lesy – nejprve se zakrslými břízami a vrbami, pak postupně se
zastoupením borovice a lísky a později i se vzácnějšími listnatými stromy, jako jsou jilm, lípa a dub.
Vincent Gaffney doufá, že získá finanční prostředky, které mu umožní ve výzkumech pokračovat. Rád by zrealizoval rozsáhlé vrtné výzkumy v místech Doggerlandu, o kterých se domnívá, že tam s velkou pravděpodobností žili lidé. Jde zejména o místa při ústích řek, podél vodních toků a zvláště kolem velkého jezera Silver Pit (Stříbrná propast).

Jednotlivé vrty už Gaffney uskutečnil – pozůstatky z osady na mořském dně nedaleko ostrova Wight prozkoumal novou metodou analýzy DNA, při které se celý jádrový vzorek analyzuje najednou a poté se vědci snaží identifikovat organismy, jejichž stopy se ve vzorku vyskytly. Díky tomu je možné zjistit, co lidé z dané osady jedli. Ve vzorku DNA rozpoznáme různé druhy rostlin a zvířat.
Gaffney je přesvědčený, že Doggerland znamenal pro lidi lovecké kultury ze severozápadní Evropy na konci doby ledové centrální oblast. Nabízel vynikající podmínky pro lov i rybaření – na rozdíl od dnešní Anglie a Skotska, které tehdy představovaly nehostinné horské regiony. Neměly co nabídnout. Obyvatelé Doggerlandu tam možná jen příležitostně vyráželi na lov.
Pravděpodobně k lovu čas od času využívali i jižní části dnešního Švédska. Před 14 000 lety ještě pokrýval velké části Švédska ledovec, ale území na jihu a podél západního pobřeží byla již odledněná.
A právě tam mohli příležitostní návštěvníci zavítat. Při cestě do dnešního Švédska stačilo jenom překonat několik řek. A v pravidelně se opakujících obdobích bylo možné urazit cestu z Doggerlandu až do dnešního kraje Skåne suchou nohou.


 

Tento text je úryvkem z knihy
Karin Bojsová
Mých prvních 54 000 let: Nejnovější poznatky z archeologie a evoluční genetiky
Paseka 2018
O knize na stránkách vydavatele

obalka-knihy

Z historie Riemannovy hypotézy: vztah mezi prvočísly a logaritmy

Důkaz Bertrandova postulátu, podle něhož mezi N a 2N se vždy najde alespoň jedno prvočíslo. …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close