Nová pozorování provedená přístroji ESO odhalila kvasar s dosud nejmohutnější ztrátou hmoty. Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT objevili kvasar, ze kterého odtéká hmota přinejmenším pětkrát vyšší rychlostí ve srovnání s kterýmkoliv jiným dosud pozorovaným kvasarem. Kvasary jsou extrémně jasná jádra mladých galaxií, kterým dodává energii mohutná černá díra. Mnohé z nich …

Biologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, společně s americkými a britskými odborníky, zmapovali evoluční historii pohlavního chromozómu X. Podařilo se jim prokázat, že vznikl ze dvou „stavebních bloků“ dědičné informace. Ty byly přítomny již u nejstarších suchozemských obratlovců. Vědci při výzkumu úspěšně využili nového pokusného živočicha, žábu drápatku tropickou. Lidská …

Kromě normálních chromozómů mají některé organizmy ještě takzvané B chromozómy. Ty byly zatím jen málo prozkoumány. Průkopnická studie teď odhalila, že u žita připomínají genetickou koláž. Počet B chromozómů v buňkách není stálý a pro život svého „majitele“ jsou postradatelné. Jde o jakési černé pasažéry v jeho genetické informaci neboli …

Teorie grup se stala „oficiálním“ jazykem symetrií, třebaže původně s tímto ambiciózním cílem navržena nebyla. Prominentní role, kterou v teorii grup hrají permutace, může vypadat na první pohled docela překvapivě. Zatímco symetrie koneckonců většinou plně vnímáme, permutace naopak vůbec nevypadají jako něco, co by nás v každodenním životě nějak nápadněji …

Kolik molekul je potřeba k vytvoření nejmenšího krystalku ledu? Na tuto doposud nevyřešenou otázku nyní odpovídá tým vědců z Göttingen a z Prahy: ledový nanokrystal musí mít alespoň 275 molekul vody. Pochopení struktury malých vodních částic povede ke kvalitnějším modelům chemických dějů v atmosféře či vývoje klimatu. Výsledky výzkumu týmů …

Výzkumné oddělení IBM dokázalo jako první na světě synchronizovat spin elektronů a nabídnout přímé zobrazení vytvoření perzistentní spinové spirály (persistent spin helix) v polovodiči. Spintronika by mohla vést ke vzniku nové třídy magnetických polovodičů, které by našly využití v energeticky úspornějších elektronických zařízeních. Na výzkumu se IBM podílela s vědci …

K lepšímu pochopení vzniku ozonových děr, které v rámci komplexních procesů souvisejí s vytvářením polárních stratosférických mraků, přispívají výsledky týmu badatelů z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského (ÚFCH JH) Akademie věd ČR. Nedávno byly publikovány v prestižním mezinárodním odborném měsíčníku The Journal of Chemical Physics. Materiál, jenž se v červenci …

Přesně před sto lety, 7. srpna 1912 v 6 hodin a 12 minut odstartoval z Ústí nad Labem rakouský fyzik Viktor Franz Hess (1883-1964) ke svému epochálnímu balónovému letu, při kterém objevil kosmické záření – proud vysoce energetických částic z vesmíru, které neustále ze všech směrů bombardují Zemi. Již na …

Dlouho hledaný Higgsův boson byl možná konečně nalezen. Vyplývá to z oznámení experimentů ATLAS a CMS na semináři v CERN, jenž se v této Evropské laboratoři pro fyziku částic na francouzsko-švýcarské hranici uskutečnil 4. července 2012. Výsledky zmíněných experimentů pracujících na urychlovači LHC totiž prokazují objev nové elementární částice, jejíž …

Vědci z Masarykovy univerzity (MU) přispěli k objevu výzkumníků z Akademie věd ČR z oblasti života hmyzí říše. Použili unikátní metodu, aby určili složení výbušné směsi termita, který při ohrožení exploduje jako sebevražedný atentátník. Výsledky výzkumu vědci společně publikovali v prestižním časopise Science. Ojedinělou metodu vyvinul tým vědců ze Středoevropského …