Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nová metoda má fungovat podobně jako zesilování rádiového signálu. Mohli bychom být takto schopni zachytit axiony, tedy hypotetické částice, které by mohly vytvářet temnou hmotu (pokud existuje, a pokud není tvořena částicemi jiného typu, přirozeně).
Vědci ze Stockholm University a Max Planck Institute for Physics vysvětlují, že axiony by podle nich měly spíše podobu vln prostupujících celý vesmír, než od sebe oddělených částic. Uvnitř magnetického pole by axiony mohly generovat elektrické pole a ta by zase mohla vytvářet oscilace v plazmě. To, že v plazmě nabité částice mohou volně proudit, má vést k zesílení signálu; oblak plazmy může být navíc dost velký. Až dosud se při hledání axionů neúspěšně používala podobná metoda, kde však namísto plazmy byly tzv. rezonanční dutiny (obdoba toho, co máme i v hlasových orgánech) omezené velikosti.
Podle autorů nové studie se ve studené plazmě axiony nejprve přemění na světlo, dále se zde vytváří kvazičástice (plazmon), která tuto energii shromažďuje, a násobí tak signál, respektive pak půjde o signál více částic temné hmoty, navíc se šířící delším sledovaným prostorem. Aby to celé nebylo tak jednoduché, další součástí plánovaného zařízení má být metamateriál – struktura z vodivých drátků tenčích než vlas. Tyto drátky uprostřed výkonného magnetu podobného těm používaných v nukleární magnetické rezonanci by zprostředkovávaly samotnou přeměnu axionů a fungovaly tedy jako ono „rádio“.
Matthew Lawson et al. Tunable Axion Plasma Haloscopes, Physical Review Letters (2019). DOI: 10.1103/PhysRevLett.123.141802
Zdroj: Stockholm University/Phys.org
Poznámka PH: Abstrakt přímo Physical Review Letters snad prací, že metamateriál z drátků je tou vlastní studenou plazmou. Jinak je toto celé opět bohužel zpráva, v níž se nedá zrovna snadno vyznat. Existuje i několik jiných metod, jimž se vědci snaží detekovat axiony, nakonec jejich existence byla navržena už v 70. letech.
