Sciencemag.cz
Doporučujeme
Paprika a rajče si jsou evolučně blízce příbuzné, dělí je od sebe odhadem 19 milionů let nezávislého vývoje od společného předka. Při ochraně plodů dnes rajče spoléhá především na solanin, paprika (zejména ve verzi verze chilli papričky) odpuzuje potenciální konzumenty pálivým rostlinným alkaloidem kapsaicinem – m respektive na kapsaicionidy, těchto látek existuje celá řada, nejméně 23 mírně odlišných molekul. Kapsaicin působí především na nervovou soustavu savců, v příslušných buňkách na jazyku vyvolává pocit pálení, ptáci chilli papričky konzumují s mnohem větším elánem – což zase do určité míry může být pro rostlinu výhodné, protože pak šíří její semena do větší vzdálenosti.
Vědci (hlavní autor studie Agustin Zsögön z brazilské Federal University of Viçosa) nyní v Trends in Plant Science navrhují GMO rajče, které by kapsaicin produkovalo rovněž. Mohlo by jít o kulinární kuriozitu; protože kapsaiciny dnes považujeme za zdravé (působí antimikrobiálně, měly by chránit před rakovinou žaludku i střev atd.), mohlo by je konzumovat více lidí. Hlavní cíl je ovšem technologický: kapsaicin z papriček se různě dále zpracovává, do léků proti bolesti nebo i třeba do náplně „pepřových“ sprejů. Rajče má velké plody, na jednotku půdy by tím bylo možné produkovat více účinných látek a jejich výroba by byla levnější.
Navíc detailní studium genomů obou rostlin ukazuje, že v rajčeti jsou dosud přítomny geny kódující kapsaidinoidy, nicméně se nezapínají. Do genomu by tedy šel možná vnést pouze aktivátor, eventuálně by se exprimování genů třeba dalo vyvolávat i jinak. Samozřejmě se uvažuje i o vnášení genů z chilli papriček do dalších rostlin, tam by to ale bylo obtížnější, protože by už nešlo o blízce příbuzné druhy.
Trends in Plant Science, Rezende-Naves et al.: „Capsaicinoids: pungency beyond Capsicum“ https://www.cell.com/trends/plant-science/fulltext/S1360-1385(18)30261-9 , DOI: 10.1016/j.tplants.2018.11.001
Zdroj: Phys.org
Viz také: Pálivé papričky tlumí bolest
