V roce 2015 byl na místě někdejší aztécké metropole Tenochtitlanu (dnes lokalita Templo Mayor v Mexico City) zahájen archeologický výzkum tzv. Huey Tzompantli. Slovo tzompantli označuje aztécké stěny lebek, kde byly vystavovány hlavy lidských obětí navlečené na tyče (apod.). Podobné struktury budovaly i jiné kultury předkolumbovského Mexika než jen Aztékové, …
více »Povrchové tání skel odhalilo nový typ materiálu
Na povrchu ledu se i při teplotě pod nulou vytváří tenká vrstva kapalné vody. Díky tomuto jevu drží pohromadě např. sněhové koule. (Nemá to nic společného s tím, že led taje od okrajů, když ho vyndáme z lednice/když stoupne okolní teplota; zde nás zajímá jiný jev nastávající skutečně pod teplotou …
více »Volání divočiny – a kdy pes vytím odpoví?
Psi vyjí, tedy někdy a někteří. Samo o sobě na tom není nic divného, když jde o potomky vlků. Vědci ale nyní zkoumali, co se dá o vytí psů říct dalšího. Vyjí opravdu přednostně některá plemena, závisí vytí na věku či pohlaví psa a co vlastně vyjadřuje? Další z psovědných …
více »Galaxie COS-87259 přetéká prachem a tvoří hvězdy 1000krát rychleji než Mléčná dráha
Astronomové objevili rychle rostoucí černou díru v jedné z nejextrémnějších známých galaxií, kterou pozorujeme v době krátce po velkém třesku. Objev poskytuje nové poznatky o vzniku prvních superhmotných černých děr. Na základě pozorování pořízených pomocí chilského dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter Array) vědci z Texaské a Arizonské univerzity zjistili, že …
více »Ještěrky se samy očkují proti mravenčímu jedu
Konzumace ohnivých mravenců může ještěrkám pomoci získat určitou imunitu proti jejich jedu, což se jím hodí při budoucím štípnutí. Vědci z Pensylvánské univerzity zjistili, že když byly ještěrky (konkrétně druh Sceloporus undulatus, leguánek stepní) krmeny ohnivými mravenci, ovlivnilo to tři faktory jejich imunity. Došlo ke zvýšení počtu jednoho typu bílých …
více »Planeta, která by neměla existovat
Nově objevená exoplaneta má velikost Jupiteru, hostitelská hvězda TOI-5205 je přitom jen asi čtyřikrát větší. Takové uspořádání poněkud nabourává stávající představy o vzniku planet. TOI-5205 je trpaslík typu M, nejběžnější typ hvězd v Mléčné dráze. Jsou menší než Slunce a dosahují asi poloviční teploty. Mají velmi nízkou svítivost, ale extrémně …
více »Inzulín by se možná měl dávkovat jinak, namísto jednotlivých molekul je v něm více klastrů
Vstřebávání inzulinu v těle je řízeno tím, v jaké podobě se molekuly konkrétně vyskytují. Zatímco monomery fungují okamžitě, shluky šesti molekul (hexamery) odpovídají za dlouhodobý účinek. Po desetiletí se předpokládalo, že mezi monomery a hexamery je určitý poměr a léčiva byla navrhována právě na základě tohoto modelu. Vědci z Kodaňské …
více »Těžké prvky se vesmírem šíří ve vlnách z výbuchů supernov
Jak se radioaktivní prvky dostávají a dostávaly na Zem? Výsledky výzkumu by mohly poskytnout také informace o obyvatelnosti exoplanet. V první řadě, těžkými (těžšími) prvky se v astronomii často myslí vše mimo vodík a helium. V tomto případě ne, zde to prostě znamená prvky vznikající v již extrémních podmínkách, tedy …
více »Týden na ITBiz: ChatGPT uspěl v testu teorie mysli
Malware severokorejské skupiny Lazarus se objevil i v Česku. Celosvětové výdaje na IT v letošním roce podle Gartneru vzrostou o 2,4 %. Firmy dobře chrání zařízení, ale už ne identitu či sítě Zatímco fyzická zařízení jsou zabezpečena relativně dobře, v ochraně identity, sítí a aplikací mají firmy výrazné mezery. To …
více »Nejstarší šípy v Evropě vyráběli už první Homo sapiens
Nejstarší doklady o používání luku a šípu máme z Afriky z doby před asi 70 000 lety. Předpokládáme, že do Evropy přinesli tuto technologii už první Homo sapiens, ale přímé důkazy o tom dosud chyběly. Ve skutečnosti nejstarší luky a šípy v Evropy byly staré jen asi 12 000 let …
více »