Články

Kuriozita: sloučeniny dusíku s fosforem

periodická tabulka

O sloučeninách dusíku s fosforem se na přednáškách z anorganické chemie nebo v příslušných učebnicích člověk nedozví nejspíš nic. Trocha pátrání odhalí existenci molekuly P3N5 (mimochodem, tu zmiňuje už těsně poválečná Anorganické chemie od Remyho). University of Bayreuth ale nyní oznámila, že její vědci spolu s kolegy z dalších institucí …

více »

Ve 2D materiálech existují 2 typy párů elektron–díra

Excitony, tedy vázané páry elektron-díra, představují v posledních letech oblíbený předmět výzkumu, především s ohledem na vývoj elektroniky příští generace. Tyto kvazičástice (elektron, který excitací vyskočí z valenčního do vodivostního pásu, a kladně nabitá díra, která po něm zůstane) se v materiálech nadále pohybují společně. Aktuální výzkum se zaměřil na …

více »

Týden na ITBiz: Navrhli novou architekturu kvantového počítače, oddělí fyzické a logické qubity

Pauza ve vývoji umělé inteligence podle Gatese problémy nevyřeší. Prognóza růstu výdajů na IT se dál snižuje, ekonomika oslabuje. Poběží modely umělé inteligence i na smartphonu? Prognóza růstu výdajů na IT se dál snižuje, ekonomika oslabuje IDC již pátý měsíc po sobě snížila svou předpověď vývoje celosvětových výdajů na IT …

více »

Šedesát let prvního československého laseru

Před 60 lety zasvítil v Československu první laser. Do provozu byl uveden 9. dubna 1963 zásluhou dr. Karla Pátka, zaměstnance Fyzikálního ústavu Československé akademie věd (FÚ ČSAV), který aparaturu navrhl a sestavil navzdory oficiálně schváleným plánům a s omezenými prostředky. Co předcházelo vyslání prvního paprsku a co spojuje dr. Pátka …

více »

S domestikací banánovníku je to ještě složitější

Dnes se pěstuje mnoho (pod)druhů banánovníků, s plody sladkými i škrobovitými. Ročně se sklidí asi 100 miliard banánů v hodnotě 8 miliard dolarů. Domestikace banánovníků je velmi složité téma. Zajímá nás to i proto, že některé z „divokých“ (pod)druhů by mohly sloužit jako zdroj genů potřebných pro pěstované odrůdy, především …

více »

Obyvatelné měsíce by mohly mít i bludné planety

Ve Sluneční soustavě „celkově nejobyvatelnější“ prostředí pro život pozemského typu zřejmě představují podzemní oceány na měsících velkých planet (vypadá to, že takto je obyvatelných mnohem více světů ve srovná s povrchem kamenných planet, a to i když sem vedle Země zařadíme i Mars). Exoměsíce by ale mohly mít podmínky vhodné …

více »

Štěňata kopírují lidi i bez odměny, koťata ne. A co vlčata?

autor: Jpgordon, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Podle nové psovědné studie, opět z budapešťské Eötvös Loránd University, mají štěňata tendenci spontánně napodobovat lidské jednání, i když nejsou odměňována potravou ani hračkami a ani je předtím nikdo k nápodobě necvičil. Vlčata se chovají jinak, koťata si pak lidí nevšímala. Tendence kopírovat chování druhých je užitečná nejen pro osvojení …

více »

Znovu uvažují o temné hmotě složené z temných fotonů

Temná hmota by mohla být tvořena ultralehkými temnými fotony, které vesmír současně zahřívají. Tato hypotéza má být podle jejích autorů ve výborném souladu s daty získanými spektrografem COS (Cosmic Origin Spectrograph) na palubě Hubbleova vesmírného dalekohledu. Přístroj provádí měření kosmické pavučiny, složité a řídké sítě vláken, která vyplňuje prostor mezi …

více »