Články

Výzkum vědců z NASA a japonské Osaka University naznačuje, že bludných, osamělých planet je mnohem více než těch, které obíhají kolem hvězd. Výsledky naznačují, že vesmírný dalekohled NASA Nancy Grace Roman, který má být vypuštěn v květnu 2027, by mohl objevit zhruba 400 potulných světů o hmotnosti Země. A nová …

Síťový čip Cisco překonal 50 Tb/s. Trendy pro vývojáře: monolitické aplikace neodepisovat a low code bude spíš okrajovou záležitostí.  Chystá se přejmenování Twitteru. Výsledky: Microsoft, Google, Spotify, Intel… Trendy pro vývojáře: monolitické aplikace neodepisovat a low code bude spíš okrajovou záležitostí Jaké jsou hlavní trendy a očekávané ve vývoji softwaru? …

Převažující názor dnes klade původ indoevropských jazyků do oblasti na sever a severovýchod od Černého moře, dává je do souvislosti především s jámovou kulturou pozdního eneolitu. Nositelé této kultury byli částečně kočovníci žijící ve stepi, i když kde to bylo možné, provozovali i usedlé zemědělství. Expanze Indoevropanů do Evropy pak …

Nejstarší nálezy původce moru, bakterie Yersinia pestis, pocházejí z lidských kostí starých asi 5 000 let. Samozřejmě ne všechny historické „mory“ musely být nutně způsobeny právě touto bakterií (na „mor“ v době epidemie měl zemřít např. Perikles), středověká černá smrt a mor v době císaře Justiniána v 6. století n. …

Kušánská říše existovala v 1.-4. století n. l. ve Střední Asii a severozápadní Indii. Kušáni (Jüe-č) byli původně indoevropským národem sídlícím až v dnešní západní Číně, mohli souviset s Tochary i Saky. Každopádně především pod tlakem Hunů (Siungnuů) se přesunuli na západ, vytlačili Parthy a dorazili řecko-baktrijské království. Existence říše …

Už Kepler si položil otázku, jak můžeme koulemi co nejhustěji vyplnit daný prostor (typicky krabici). Řešením je krychlová mřížka, kdy koule v další vrstev dáváme do středu mezi čtyřmi pod nimi. Kepler toto řešení navrhl, ale trvalo ještě přes 400 let, než se podařilo dokázat, že jde opravdu o nejefektivnější …

Webbův dalekohled v poslední době několikrát potvrdil existenci velmi hmotných černých děr už ve velmi raném vesmíru. Jak mohly černé díry v době méně než miliardu let po velkém třesku tak rychle narůst – do hmotnosti v miliardách Sluncí? Chi-Hong Lin a Ke-Jung Chen z Čínské akademie věd a Chorng-Yuan …

Od potvrzení existence Higgsova bosonu, které představovalo triumf Standardního modelu, uplynulo už přes 10 let, příslušný výzkum/objev se mezitím dočkal i Nobelovy ceny za fyziku. Tým projektu ATLAS z CERNu nyní informoval o tom, že se vědcům podařilo změřit hmotnost Higgsova bosonu přesněji než kdykoli předtím. Právě experimenty ATLAS a …

Manóza je monosacharid, izomer glukózy (přesněji řečeno je manóza epimer, čili obě molekuly se liší pouze na jednom chirálním centru). Je klíčová pro řadu fyziologických procesů, organismus si ji proto vytváří (právě z glukózy). Manóza se váže na bílkoviny, aby stabilizovala jejich strukturu a pomohla jim interagovat s jinými molekulami. …

Vesmírný dalekohled Jamese Webba v raném vesmíru poprvé pozoroval chemickou signaturu prachových zrn bohatých na uhlík. V novějším vesmíru podobné signatury považujeme za odpovídající docela složitým molekulám, např. polycyklickým aromatickým uhlovodíkům. Jenže pozorovaná část vesmíru je stará sotva miliardu let od velkého třesku a nepovažuje se za pravděpodobné, že by …