Credit: Jose Mtanous

Nejbližší černá díra má být v hvězdokupě Hyády

Studie naznačuje existenci hned několika černých děr v otevřené hvězdokupě Hyády (Prasátka) ve vzdálenosti asi 45 parseků (150 světelných let) od Slunce. Místní černé díry by byly dosud vůbec těmi nejbližšími, jež se podařilo detekovat. Předchozí takový kandidát, černá díra Gaia BH1, je až řádově dále (480 parseků).
Studie je výsledkem spolupráce mezinárodní skupiny vědců pod vedením Stefana Torniamentiho z Univerzity v Padově. Publikována byla v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Astrofyzikové použili simulace, které sledují pohyb a vývoj všech hvězd v Hyádách.. Otevřené hvězdokupy jsou volně vázané skupiny stovek hvězd, které sdílejí určité vlastnosti, například stáří a chemické složení. Výsledky simulací se porovnávaly se skutečnými polohami a rychlostmi hvězd v Hyádách, které jsou nyní přesně známy z pozorování provedených družicí Gaia Evropské kosmické agentury. Gaia v posledních letech poprvé umožnila detailně studovat polohu a rychlost hvězd v otevřených hvězdokupách a s jistotou identifikovat i jednotlivé hvězdy.
Závěr zní, že simulace mohou současně odpovídat hmotnosti a velikosti Hyád pouze v případě, že v centru hvězdokupy se nacházejí (nebo alespoň donedávna nacházely) nějaké černé díry, Pozorované vlastnosti Hyád nejlépe reprodukují simulace se dvěma nebo třemi současnými černými dírami, i když simulace, kde byly všechny černé díry vyvrženy (před méně než 150 miliony let, tedy zhruba v poslední čtvrtině stáří hvězdokupy), mohou být s pozorovanými daty také stále v docela dobrém souladu, protože další vývoj hvězdokupy by ještě nedokázal „vymazat“ její historii.
„Toto pozorování nám také pomáhá pochopit, jak přítomnost černých děr ovlivňuje vývoj hvězdokup a jak hvězdokupy zase přispívají ke vzniku zdrojů gravitačních vln,“ říká Mark Gieles, spoluautor studie z University of Barcelona. Od detekce prvních gravitačních vln v roce 2015 se podařilo pozorovali mnoho událostí, které odpovídají splynutí párů černých děr o malé (hvězdné) hmotnosti.

S Torniamenti et al, Stellar-mass black holes in the Hyades star cluster?, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2023). DOI: 10.1093/mnras/stad1925
Zdroj: University of Barcelona / Phys.org; přeloženo/zkráceno

Nový výzkum spojuje kyslík s technologickou civilizací

Kyslík v atmosféře nemusí být spojen jen s životem složitým životem nebo vznikem inteligence. Adam …

One comment

  1. Jen doplním, když tam mícháte jednotky, že jeden parsec je (velmi) zhruba 3 světelné roky. Ale vzhledem k tomu, že vzdálenosti hvězd známe s přesností tak 20%, tak i ten velmi hrubý přepočet je dostatečně dobrý.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close