Články

Simulace NASA ukazují, že sopky mohou klima i oteplovat

Dopady vulkanismu mohly hrát roli i při vývoji Marsu nebo Venuše. Vulkanická činnost vyvolá nejprve ochlazení, protože prach, kouř a aerosoly sníží množství tepla dopadajícího na zemský povrch. Ale co dál? Erupce mj. zvýší i množství oxidu uhličitého v atmosféře, takže celkový efekt nemusí být jednoznačný. Nová studie NASA vedla …

více »

V atmosféře přibývá helia, je tam víc i izotopu 3He

Samotný vzestup koncentrace běžného izotopu 4He zřejmě souvisí s těžbou fosilních paliv. To, že roste i množství 3He, je ovšem velmi zajímavá novinka, pokud se vše samozřejmě dále potvrdí. S tímto izotopem se totiž počítá jako s palivem pro termonukleární fúzi nebo surovinou pro kryogeniku; o tom, jak moc se …

více »

Magnetické pole si může převrátit i černá díra

Zemské magnetické pole se překlápí řádově po stovkách tisíc let. Slunce to provádí dokonce každých 11 let, což pak představuje základ celého „slunečního cyklu“. U černých děr dosud nikdo nic podobného nepozoroval, až teď. Technicky vzato nejde o magnetické pole samotné černé díry (tu lze charakterizovat pouhými třemi čísly, hmotností, …

více »

2D materiál dokáže uchovávat qubity při pokojové teplotě

Vědci z University of Cambridge (Cavendish Laboratory) a UT Sydney zjistili, že dvoudimenzionální hexagonální nitrid bóru může při pokojové teplotě z defektů ve své atomární struktuře emitovat jednotlivé fotony. Emitované světlo přitom poskytuje informaci o spinu, což znamená, že materiál by mohl být využitelný pro kvantové počítání, respektive pro generování …

více »

Účinný vodíkový palivový článek se obejde bez drahých kovů

Ve vodíkových palivových článcích se v současnosti jako katalyzátor používá především platina, eventuálně jiné drahé kovy. Existují sice i tzv. alkalické palivové články s polymerní membránou, které se bez drahých kovů obejdou, nemají ale dostatečný výkon ani životnost. Platina funguje jako katalyzátor pro obě reakce v článku (tj. oxidaci vodíku …

více »

Týden na ITBiz: Objev jednosměrné supravodivosti bez magnetického pole slibuje revoluci

Excitony mohou proudit materiálem i při pokojové teplotě. Hrozbám v 1. čtvrtletí dominovala kybernetická válka mezi Ukrajinou a Ruskem. Hrozbám v 1. čtvrtletí dominovala kybernetická válka mezi Ukrajinou a Ruskem Kybernetický zločin v důsledku války částečně oslabil; analytici pozorují mírný pokles ransomwaru, posilování Emotetu a objevil se masivní botnet jako …

více »

Konečně! JWST má plně nastavená zrcadla

Dlouhý a mimořádně pečlivý proces zarovnávání optických prvků Teleskopu Jamese Webba byl dokončen. Mohlo tedy přijít kompletní zhodnocení, které ukázalo, že observatoř je schopna pořizovat čisté a správně zaostřené snímky pomocí každého ze čtyř výkonných palubních přístrojů. Nyní, když byl dokončen sedmý (a tedy poslední) krok procesu zarovnávání zrcadel, proběhlo …

více »

Mixotrofní obrněnky mohou zachycovat uhlík do sedimentu

Fytoplankton v oceánech provádí fotosyntézu, přičemž část jeho hmoty klesne na dno a není znovu zoxidována v potravním řetězci. Tento mechanismus zachycování kyslíku, respektive oxidu uhličitého, je dobře známý. Nyní si vědci všimli (hlavní autorky Michaela Larsson a Martina Doblin z Technické univerzity v Sydney), že podobně může fungovat i …

více »

Bronzové dýky byly nože na maso

K čemu se v době bronzové používaly dýky? Podobně jako v případě mečů se zvažují dvě hlavní vysvětlení: mohlo jít o předměty statusové (doklad prestiže a moci, předmět směny, uchovatel hodnoty, věc do hrobu…) nebo primárně funkční. Zatímco u meče uvažujeme o zbrani vs. symbolu, v případě dýky (poznámka: tedy …

více »