Nejkratší vzdálenost mezi dvěma body je přímka. Při chůzi po městských ulicích nebo konec konců i v terénu však přímá linie nemusí být možná. Jak se rozhodujeme, kudy jít? Nová studie MIT naznačuje, že náš mozek ve skutečnosti není optimalizován pro výpočet nejkratší cesty. Na základě souboru dat více než …
více »Úspěchy České republiky na poli kosmického průmyslu a vědy oslaví, už tradiční, festival Czech Space Week
Ministerstvo dopravy společně s agenturou CzechInvest a dalšími partnery připravilo již čtvrtý ročník festivalu kosmických aktivit Czech Space Week. Festival plný kosmických akcí určených pro nadšené amatéry i odborníky, studenty i učitele a pro všechny další fanoušky vesmíru potrvá od 5. do 14. listopadu 2021. Nabídne řadu přednášek, panelových diskuzí …
více »Týden na ITBiz: Kdo neplatí výkupné za ransomware
Bitcoin na maximu. Přibývá chytrých televizí. Intel čeká nižší marže. PayPal chce prý převzít Pinterest. Red Hat novými aktualizacemi podporuje edge computing Red Hat představil řešení určená k zajištění konzistence otevřeného hybridního cloudu v nejvzdálenějších částech podnikové sítě Red Hat OpenShift 4.9 a Red Hat Advanced Cluster Management for Kubernetes …
více »První ochutnávka výzkumu Merkuru
Evropsko-japonská mise BepiColombo se v noci z 1. na 2. října 2021 prosmýkla 199 kilometrů nad planetou Merkur. Vůbec poprvé tak mohly palubní přístroje studovat podmínky v prostředí, kde budou pracovat během hlavní vědecké fáze. I při krátkém průletu se podařilo získat data o magnetosféře a částicích v okolí Merkuru. …
více »Vesmír má mít informační obsah 6 x 10 na 80 bitů
Kolik informací je zakódováno ve viditelném vesmíru? Otázka je to samozřejmě poněkud komplikovaná až filozofická, ale zůstaňme v užším rámci. Nejde nám teď o to, zda informaci dokážeme čerpat, využít, zda je nějak jedinečná a ne redundantní, ale představme si prostě „maximální možné množství“. Melvin M. Vopson z University of …
více »Supernova: svítící enzym z DNA
Dříve se soudilo, že molekula DNA funguje především jako nosič genetické informace, ovšem nyní již víme, že DNA může také katalyzovat chemické reakce a fungovat jako enzym. Ačkoli v přírodě DNA enzymy (tzv. deoxyribozymy) identifikovány dosud nebyly, v laboratoři je možné takové molekuly DNA s pomocí umělé evoluce připravit. Skupina Edwarda Curtise z Ústavu …
více »Amyloidové plaky se mohou vyskytovat i v oční sítnici
Amyloidní plaky jsou bílkovinné usazeniny, které se hromadí mezi mozkovými buňkami, zřejmě různě komplikují jejich fungování a nakonec mohou vést k odumírání neuronů. Jsou považovány za charakteristický znak Alzheimerovy choroby, i když nemusí být nutně vlastní příčinou. Amyloidová ložiska se však mohou vyskytovat také v oční sítnici, často u pacientů …
více »Hubbleův dalekohled dokazuje trvalou přítomnost vodní páry v atmosféře Europy
Zjištění stabilního množství vody na Europě je však o něco překvapivější než na Ganymedu. Pozorování Jupiterova ledového měsíce Europa Hubbleovým vesmírným dalekohledem odhalilo trvalou přítomnost vodní páry – záhadně však pouze na jedné polokouli. Předchozí pozorování vodní páry na Europě byla spojena s výtrysky z ledu, jak je vyfotografoval Hubbleův …
více »Nejdokonalejší grafen vznikl na slitině mědi a niklu
Průmyslové využití grafenu je stále limitováno technologiemi jeho výroby – cenou i kvalitou. Kvalitou se myslí jak vrstvy připravené bez defektů, tak i materiál o dostatečných rozměrech. Rod Ruoff z Institute for Basic Science a jeho kolegové nyní dokázali vypěstovat velkoplošný monokrystalický grafen bez kazů (což obnáší nečistoty ve vrstvě, …
více »V protoplanetárním disku Sluneční soustavy byla podivná mezera
V rané fázi vývoje měla Sluneční soustava podobu protoplanetárního disku prachu a plynu, který se otáčel kolem Slunce a postupně z něj vznikaly současné planety. Nová analýza dávných meteoritů, kterou provedli vědci z MIT a dalších institucí, naznačuje, že v tomto disku existovala před 4,567 miliardami let záhadná mezera, a …
více »