Články

Odhaduje se, že polovina hvězdných soustav tvoří více hvězd spolu gravitačně svázaných (takže jinak řečeno, většina hvězd budou asi dvojhvězdy). Není důvod, proč by kolem dvojhvězd neobíhaly také planety. Výzkumníci z University of Nevada v Las Vegas však nyní uvádějí, že zřejmě poprvé nalezli exoplanetu i u trojhvězdy (cirkumptriální planeta). …

Elektrony uzavřené v nějak omezeném prostoru mohou svým chováním dávat materiálům nezvyklé elektrické, magnetické nebo optické vlastnosti. Platí-li to ve 2D, tím spíše pak v materiálech jednodimenzionálních. Prozatím se zkoumání optických vlastností nových materiálů trochu opomíjelo. Vědci z Aalto University a dalších institucí nyní popsali, že jednorozměrný červený fosfor vykazuje …

Stlačením disulfidu manganatého pomocí diamantové kovadlinky lze přepínat mezi vodičem a izolantem. Zajímavé na celém procesu je hlavně to, že k tomu dochází v úzkém rozsahu tlaku. Podle studie vědců z University of Rochester a University of Nevada (Las Vegas) přechází s rostoucím tlakem MnS2 nejprve na vodič a pak …

Vědci z ETH v Curychu vyrobili nanokrystaly složené ze dvou různých kovů procesem amalgamace, když slitina vzniká pronikáním kapaného kovu do pevného. Tato metoda se běžně používá k výrobě směsí/slitin rtuti s jinými kovy, v rámci nanotechnologií byla ale kupodivu vyzkoušena poprvé. Autoři nové studie Maksym Yarema, Vanessa Wood a …

Pozemské fotosyntetizující organismy by měly v atmosféře Venuše dostatek světla, aby přežily. Dokonce by se jim zde mohlo paradoxně dařit ještě lépe než na Zemi, alespoň z hlediska přísunu energie. Studie publikovaná v časopisu Astrobiology, jejímž hlavním autorem je Rakesh Mogul, uvádí, že ve střední a spodní části mraků Venuše …

Jakou roli může při šíření života ve vesmíru hrát panspermie? Přirozeně nevíme, podobně jako u většiny otázek souvisejících se životem ve vesmíru. Fakt je, že na Zemi se život objevil jakoby „příliš brzy“: podle všeho prakticky ihned, co planeta po velkém bombardování vychladla a život umožnila. Samozřejmě z toho lze …

Uhlíková vlákna představují materiál s řadou výhodných vlastností: jsou pevná, lehká, dobře vedou teplo, dají se z nich vytvářet zasíťované struktury. Mají ale jeden problém, při vyšších teplotách prostě shoří, což pro řadu aplikací mj. v leteckém či kosmickém průmyslu jejich využití samozřejmě omezuje. Navíc nemusí jít jen o jednorázově …

Vysoké teploty a tlaky v zemském plášti přeměňují minerály bohaté na uhlík na diamant. Uhlík se ale může dostat ještě níž, až na rozhraní spodního pláště a jádra. Z této oblasti dosud nebyl přímo získán žádný vzorek, nicméně nové simulace naznačují, že by zde dokonce mohly existovat opět uhličitany. Během …

Myšlenka využívat pro těžbu ve vesmíru bakterie není nijak nová. Při dopravě se zde počítá každý gram, sofistikovanější technologie tedy bude výhodnější než obří těžební stroje. Navíc s pomocí bakterií se již celkem běžně získává na Zemi měď a zlato, i když se jedná až o zpracování horniny (extrakci kovu). …

Etruskové dnes představují záhadu kvůli svému pouze částečně známému (neindoevropskému) jazyku a v důsledku toho i nejistému původu. Hlavní teorie jsou již od antické doby dvě: podle jedné jde o potomky původního předindoevropského obyvatelstva Itálie, podle druhé mají Etruskové původ v Malé Asii či na egejských ostrovech (Lemnos apod.). Jejich …