Články

Google testuje šifrování odolné proti kvantovým počítačům

Google testuje, jak by se v rámci prohlížeče Chrome mohla uplatnit „post-kvantová“ kryptografie, tedy systémy šifrování odolné proti kvantovým počítačům. Protože kvantové počítače například umožňují provádět rychlou faktorizaci a další algoritmy, asymetrické šifrování využívající těchto technologií (nejen samotná faktorizace, ale např. i eliptické křivky) je potenciálně zranitelné. Platí to i …

více »

Týden na ITBiz.cz: Ochrana před ransomwarem

SUSE Linux Enterprise Live Patching pro SAP, 44 % českých firem využívá cloudové služby, Avast kupuje AVG, proč útočníky láká zdravotnictví, T-Mobile a případ odcizených dat, Oracle musí zaplatit HP odškodné v případě Itanium, síť pro internet věcí na 80 % území ČR, Intel možná prodá divizi kybernetické bezpečnosti, razie …

více »

Země mohla mít víc magnetických pólů

Foto: © Dollar Photo Club

Magnetické pole Země pokládáme za důležitý faktor podporující existenci života. Povrch je tak chráněn před nabitými částicemi směřujícími z kosmu. Na okraj: Při podrobnějším rozboru se ovšem záležitost ukazuje být trochu složitější. Předpokládáme např., že Země se občas přepóluje a tento proces je provázen vypnutím magnetického pole. Bude tedy spojen …

více »

Jak Clayův matematický ústav přispěl k důkazu Poincarého domněnky

Zdroj: Oleg Alexandrov – Wkipedie, licence obrázku public domain

Grigorij Perelman, který nedávno oslavil 50 let, dokázal Poincarého domněnku v roce 2002. Cenu milion dolarů za svůj důkaz přitom odmítl. Viz také: Poincarého domněnka a úvod do topologie Příslušnou částku nabídl Clayův matematický ústav za řešení každého ze „sedmi největších matematických problémů“ pro 21. století. Poincarého domněnka z nich …

více »

Jak rychle postupuje les vzhůru

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Přijdeme o výhledy z Krkonoš a Jeseníků? V našich nejvyšších pohořích se můžeme kochat pohledy do české kotliny, ale i do polských nížin. Je to díky bezlesí, které se nachází v nejvyšších polohách naší republiky. Bude tu však bezlesí zachováno i nadále? Na otázku, jak se mění dynamika lesních porostů …

více »

Přílet sondy Juno k Jupiteru – co z toho vyplývá pro exoplanety?

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Americká sonda Juno je dnes navedena na oběžnou dráhu kolem Jupiteru. Po delší odmlce začíná opět systematický výzkum největší planety Sluneční soustavy. Juno pomůže také výzkumu exoplanet. Juno se dostane na oběžnou dráhu Jupiteru na americký Den nezávislosti. Pokud nemají mimozemšťané zvláštní smysl pro humor a po vzoru amerických trháku …

více »

Jak je to s počátkem a koncem hobitů na Flores

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Nejnovější objevy na nalezišti Liang Bua ukazují, že Homo sapiens se na indonéském ostrově Flores objevil už asi před 41 000 lety. Což znamená, že by se zde mohli setkat s hobity, respektive časový odstup mezi oběma druhy člověka se zúžil. Zde je v první řadě důležité upozornit na zásadní …

více »

Jak dlouho může trvat rok na planetě Devět?

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Je to přes půl roku, co astronomové oznámili, že v dalekých končinách Sluneční soustavy se možná nachází další velká planeta. Co je nového? Hledání planety Devět samozřejmě pokračuje, ale komplikuje ho fakt, že nevíme, kde se přesně nachází… tedy pokud existuje. Na druhou stranu lze určitými postupy omezit její dráhu. …

více »

Féničan z Kartága měl evropské geny

Ptolemaiova mapa světa, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Ariche, mladík, který zemřel asi před 2 500 lety v Kartágu, je zřejmě prvním Kartagincem s osekvenovaným (mitochondriálním) genomem. Výsledek – spíše Evropan než Féničan. Výsledky týmu, vedeného vědci z novozélandské University of Otago, byly publikovány v PloS ONE. Archie měl po matce celkem raritní evropskou haploskupinu U5b2cl, spojenou se …

více »

Velký mozek a velká postava v evoluci člověka

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Od posledního společného předka člověka a šimpanze došlo v lidské evoluci několikrát ke zvětšení mozku, ale také celého těla. Souvisí spolu nějak oba tyto procesy? Mark Grabowski z American Museum of Natural History nyní v článku publikovaném v časopisu Current Anthropology nastínil svou představu řešení této otázky. Podle jeho názoru …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close