Články

Fyzikální objevy roku 2019: porušení symetrie v půvabných mezonech

Casimirův jev vytváří „kvantovou past“. Marsotřesení. Rekordní magnetické pole. Kvantová interference antihmoty. Stín černé díry. Deset nejvýznamnějších prací z oblasti fyziky za rok 2019 vybral elitní tým pěti redaktorů časopisu Physics World. Ti společně s dalšími odborníky prostudovali stovky publikovaných prací a vybrali z nich ty, které splňovaly následující kritéria: …

více »

Násilná smrt římských císařů se řídila vanovou křivkou

Ze 69 císařů jednotné Římské říše jich 43 sešlo ze světa násilnou smrtí, ať už se jednalo o vraždu, sebevraždu nebo úmrtí v boji. Historikové zkoumají tyto události jako jednotlivé, na sobě víceméně nezávislé, nicméně zajímavé je, že by zde mohla existovat nějaká „obecná pravidelnost“. Asi opravdu existuje. Tak třeba …

více »

Proxima c, druhá planeta u nejbližší hvězdy

Hvězdný systém Alfa Centauri je dlouhodobě v hledáčku astronomů. Objevit exoplanety u nejbližších sousedů našeho Slunce je velká výzva. Zatím víme o jedné více méně jisté planetě. Proxima b (správně by to mělo být Proxima Centauri b, ale zkracuje se to) byla objevena v roce 2016, má hmotnost nejméně 1,3 …

více »

Ochuzený uran lze využít jako katalyzátor

periodická tabulka

Ochuzený uran vzniká coby vedlejší produkt při obohacování uranu. Obsahuje do 0,23 % radioaktivního izotopu 235U (v přírodním uranu to bývá asi 0,7 %) a prozatím se využívá pro výrobu munice nebo i jako kontejner pro přepravu jiných radioaktivních látek. Jindy se ovšem z obavy před zdravotními účinky (i ochuzený …

více »

Grafen kombinovaný s borofenem

Heterostruktura z grafenu a borofenu by mohla mít speciální vlastnosti využitelné v určitých elektronických aplikacích. Podobu této struktury ukazuje obrázek, snímek z STM mikroskopu s atomovým rozlišením. Růžová barva znázorňuje borofenovou část, kde se uvnitř šestiúhelníkové struktury vyskytuje další atom (základní jednotkou je pak trojúhelník). Grafen má klasicky podobu šestiúhelníků. …

více »

Další studie zpochybňuje temnou hmotu v primordiálních černých dírách

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Alespoň pokud jde o milimetrové primordiální černé díry do hmotnosti Měsíce. Primordiální černé díry, tedy takové, které se vytvořily krátce po velkém třesku (jinak než gravitačním kolapsem zestárlých hvězd), se stále pokládají za možného kandidáta na temnou hmotu. Příslušná představa je často odmítána. Svědčí pro ni (ironicky míněno) to, že …

více »

Australopithecus mohl být hloupější než šimpanz

Velikost mozku v evoluci člověka se měnila nerovnoměrně. Starší formy australopitéků typu Lucy (Australopithecus afarensis) měly mozek jen o trochu větší než šimpanzi (respektive podle přepočtů velikosti mozku a těla měli jen o málo vyšší příslušný index). Teprve v dalším evolučním kroku se mozek zvětšil více a objevila se výroba …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close