Články

Zlatý fulleren kombinuje hned dvě platónská tělesa

Nově připravený cluster atomů zlata svou strukturou připomíná velké uhlíkové molekuly. Povrch je tvořen 20 atomy, uvnitř je dalších 12 atomů zlata. Atomy zlata zvenku stabilizují amidové (bipyrydilamido ligand – dpa) a fosfanové (trifenylfosfan ligand – Ph3P) skupiny. Celý vzorec sloučeniny pak zní: [Au32(Ph3P)8(dpa)6]+[SbF6−]2. Strukturu dokázali Jun Li a Quan-Ming …

více »

Teplo prý může odtéct najednou jako vlna

Podivný jev, tzv. druhý zvuk, byl pozorován v grafitu. Při tomto procesu teplo z horkého předmětu odteče najednou v podobě vlny, asi jako kdyby se horká plotna najednou ochladila na teplotu místnosti. Označení jevu se odvozuje od toho, že tepelná vlna se pohybuje poblíž horkého materiálu téměř rychlostí zvuku a …

více »

Kosmické lodě poháněné světlem

FOTO: © FREEHANDZ /DOLLAR PHOTO CLUB

Plášť kosmické lodě, povrch se speciálním nanovzorem, by prý umožňoval bez paliva dosahovat relativistických rychlostí. Princip optických pinzet, kdy „tlakem“ světelného paprsku manipulujeme s nějakou miniaturní částicí, je již celkem známý. Právě za související technologie byla v roce 2018 udělena i Nobelova cena za fyziku. Laserovým paprskem však dokážeme ovládat …

více »

Nanostruktury inspirované přírodou mění odpadní vodu na pitnou

Nový koagulant připomíná chapadlo sasanky, má organické jádro a anorganický plášť. Z nanotechnologií si vědci vypůjčili metodu samosestavování. Američtí a čínští fyzici představili novou technologii získávání pitné vody. Vyrobili činidlo, které se chová podobně jako mořská sasanka a dokáže z odpadní vody jednoduše a levně odstranit široké spektrum nečistot. Stalo …

více »

Jak vzniká iont H3+

Nejrozšířenějším atomem ve vesmíru je vodík a jeho molekula H2, složitější látky i obyčejná voda nicméně vznikají především reakcí kationtu H3+. O chemii tohoto kationtu jsme ovšem dosud nevěděli prakticky nic. Vědci z amerického ministerstva energetiky nyní došli k závěru, že H3+ vzniká kromě samotných vysokoenergetických srážek molekul vodíku (eventuálně …

více »

Týden na ITBiz: E-banking namísto datové schránky

Digitální dvojčata, souboj poskytovatelů cloudu, vývoj českého mobilního trhu, produktový vs. projektový vývoj aplikací. Veřejný cloud: vítězové a poražení Cloud typu IaaS, tedy poskytování IT infrastruktury formou služby, je v rukou tří hlavních hráčů. Nezdá se, že by pozici Amazonu, Googlu a Microsoftu mohl někdo další reálně ohrozit. Nicméně situace …

více »

Vodopády mohou vznikat i „samy“

Tedy ne že by se dosud předpokládalo, že vodopády vytvářejí mimozemšťané nebo inteligentní designér, ale nemá jít primárně o dílo samotného vodního toku. Joel Scheingross z University of Nevada (Reno) a jeho dva kolegové zkoumal laboratorně proudění vody. Doteď převládal názor, že vodopády na řece se objevují v důsledku vnějších …

více »

Obří geomagnetické bouře zase tolik nehrozí

Jak je pravděpodobné, že naše elektrické systémy zasáhne obdoba známé obří sluneční bouře z roku 1859, tzv. Carringtonovy události? Studie z roku 2012 vedla k závěru, že ke katastrofě může dojít s pravděpodobností až 12 % na každé desetiletí (zdroj: PHILLIPS, Dr. Tony. Near Miss: The Solar Superstorm of July …

více »

Je EPIC 204376071 další Tabbyina hvězda?

Červený trpaslík na den téměř zmizel z nebe. Tabbyina hvězda alias KIC 8462852 možná byla první záhadnou hvězdou, ale určitě ne poslední. Podobné hvězdy, u kterých astronomové objevili podivné poklesy jasnosti, přibývají. Vzpomeňme třeba na VVV-WIT-07 nebo J1407. Dalším přírůstkem může být EPIC 204376071. Jedná se o červeného trpaslíka, který …

více »

Jádro buňky mamuta ožilo v myši

Oživení mamuta je populárním biotechnologickým projektem a každopádně by efektně demonstrovalo, co současné genetické inženýrství všechno dokáže. Kei Miyamoto a jeho kolegové z japonské Kindal University nyní publikovali, že v projektu zase o kus pokročili. Ze samice mamuta Yuka, která byla objevena v roce 2010 v sibiřském permafrostu a patří …

více »