Články

Objevila Čína v roce 1421 svět? Sotva

První plavbu kolem světa měli podle Menziese uskutečnit Číňané v letech 1421-23, tedy v době dynastie Ming. Autor knihy svoji teorii podkládá „důkazy“, které se opírají především o studium starých námořních map. Podle vlastních slov se autorova posedlost zrodila ve chvíli, kdy objevil mapu datovanou do roku 1424 a připisovanou …

více »

Neu5Gc: pomůže mutace rekonstruovat evoluci člověka?

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Dochovaná fosilní DNA stará miliony let je dosud pouze zbožným přáním, nicméně evoluci člověka by mohl pomoci rekonstruovat i další biochemický marker – sacharidy. Glykany jsou obecně polysacharidy nebo sacharidové části glykoproteinů, v tomto případě nám jde o látky vyskytující se v povrchové vrstvě buněk (na membráně atd.). Vědci z …

více »

Jako skener: Voda odhalí skryté tvary

3D skener nemusí pracovat pouze na optických principech. Rekonstruovaný předmět může mít složitý tvar (komplikovaně dovnitř vyboulený „vykouslý“ prostor) nebo skenování mohou komplikovat optické vlastnosti povrchu (měnící se odraz/lom apod.). V těchto případech lze použít novou metodu, s níž přišel izraelsko-čínsko-kanadský tým (Tel-Aviv University, Shandong University, Ben-Gurion University a University …

více »

Grafen: reproduktor, zesilovač i ekvalizér v jednom

Na University of Exeter přišli s technikou umožňující vytvářet zvuk bez mechanických vibrací reproduktoru. Materiálem s potřebnou funkcionalitou je (opět) zázračný grafen. Do jednoho miniaturního čipu z grafenu se podařilo soustředit funkčnost reproduktoru, zesilovače i ekvalizéru. Technologie generování zvuku pomocí chvění pohyblivé cívky nebo membrány se prakticky nezměnila více než …

více »

Kdo může pozorovat nás?

Jsme prý viditelní z minimálně 9 známých exoplanet. Vědci z Queen’s University Belfast a německého Institutu Maxe Plancka si položili otázku, zda obyvatelé exoplanet mohou nějak zaregistrovat Zemi. A to čistě metodami, které v tuto chvíli používáme k detekci exoplanet my sami. Projekty jako SuperWASP a Kepler využívají především tranzitní …

více »

Týden na ITBiz: Automatizace bezpečnosti – problémem nejsou technologie

Čína zakázala vydávání nových kryptoměn. Před 180 lety předvedl Morse poprvé svůj telegraf. Chatboty mění podnikové služby. Automatizace bezpečnosti – problémem nejsou technologie Umělá inteligence, strojové učení, behaviorální analýza, model SecOps (analogie DevOps pro zabezpečení), řízené bezpečnostní služby – to vše slibuje vyšší automatizaci bezpečnosti. Kde je hlavní problém? Fujitsu …

více »

Jak by se nám žilo u Proximy Centauri?

Extrémní ultrafialové záření likviduje atmosféru planety. Postupně ztrácí nejen lehčí vodík, ale i kyslík a dusík. Když byl oznámen objev exoplanety u Proximy Centauri, tak jsme vysvětlovali, že to s dalším výzkumem nebude tak snadné. Proxima b totiž netranzituje, takže transmisní spektrum planety nezískáme a nemůžete se dozvědět nic o …

více »

Proč se jedovaté žáby neotráví samy

Prales, autor Paul Venter, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Pralesničkovití (Dendrobatidae) jsou skupinou menších žab z pralesů střední a jižní Ameriky. Nazývají se rovněž šípové žáby (dart frogs) – a to proto, že indiáni si jedem žab z této skupiny natírali šípy nebo šipky do foukaček. Jednotlivé druhy pralesniček jsou jedovaté různě, některé velmi značně. Jedovatost bývá spojena s …

více »

DNA ukazuje původ Mínojců a Mykéňanů

Mezinárodní výzkumný tým z University of Washington, Harvard Medical School, Max Planck Institute for the Science of Human History a dalších vědeckých institucí zveřejnil výsledky porovnávnání genomů starověkých obyvatel Řecka, Kréty a jihozápadní Anatolie. Podle studie publikované v Nature (první autor Iosif Lazaridis) to konkrétně s obyvateli Egeidy v době …

více »

Řasy z jezer Antarktidy by se daly pěstovat na lipidy

Polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) jsou velmi důležité pro lidskou výživu i pro výživu chovných ryb. Antarktická jezera lákají pozornost přírodovědců díky svým jedinečným vlastnostem. Jejich extrémní chemické a fyzikální podmínky a jednoduché potravní sítě společně nabádají k využití jako přírodní laboratoře. Hlavními primárními producenty biomasy jsou sinice a převážně bičíkaté …

více »