Články

Temná hmota dále uniká, axiony nenalezeny

Axiony představují hypotetické částice temné hmoty. Měly by interagovat gravitačně i elektromagneticky (ačkoliv nemají elektrický náboj; jejich spin má být nulový) a být chladné – tedy, opět samozřejmě hypoteticky. Vědci z MITu nyní tvrdí, že se jim nepodařilo detekovat žádné známky existence axionů v rozsahu hmotnosti od 0,31 do 8,3 …

Read More »

Astronomové opět pozorují Tabbyinu hvězdu

Astronomové po krátké přestávce opět monitorují jasnost záhadné hvězdy KIC 8462852 (alias Tabbyina hvězda). Přerušení mělo jednoduchý důvod – hvězda nebyla dalekohledy pozorovatelná. Kromě pozorování ze Země by měli vědci brzy získat také cenný data z družice TESS. Tabbyina hvězda bude v hledáčku lovce exoplanet od 18. července do 11. …

Read More »

Řeky na Marsu zůstávají záhadou

(c) NASA, licence obrázku public domain

Většina dochovaných koryt marťanských řek svědčí o tom, že nebyly sezónní, ale tekly celoročně a po dlouhá období. Pak zmizely prakticky najednou. Řeky na Marsu tekly v různých dobách, většinou asi před 3-4 miliardami let, některé ovšem i později. Studie vědců z University of Chicago (hlavní autor Edwin Kite) se …

Read More »

Může mít sloučenina více kapalných fází?

Jedna sloučenina může mít za dané teploty a tlaku více (relativně) stabilních pevných fází, pro kapalné a plynné to však neplatí. Nebo ano? Na Tokijské univerzity nyní přišli s kapalinou, která se může vratně „přepínat“ do sklovité podoby, kdy jsou molekuly podstatně méně pohyblivé, ale látka přitom netvoří žádnou uspořádanou …

Read More »

Křížení kvasinek – z rýže a vína na pivo

pivo na oktoberfestu, autor ich talk, zdroj wikipedie, licence obrázku publuc domain

Moderní pivní kvasinky prý vznikly zkřížením evropských vinných kvasinek a a čínských kvasinek rýžových. V PLOS Biology vyšla studie vedená Justinem Fayem z University of Rochester, podle níž toto zjištění dokumentuje dávno probíhající transfer technologií přes Hedvábnou stezku nebo její starší analogii. Vědci vyšli z toho, že mnohé populace pivních …

Read More »

Vydří archeologie, co to vůbec je?

Mořské vydry používají nástroje, takže jejich artefakty v jistém ohledu patří do předmětu studia archeologie. A co archeologie mořských vyder zjistila? Mořské vydry (kalani, Enhydra lutris) někdy tlučou kamenem do škeble, někdy škeblí o kámen. Možná, že v různých oblastech vydry používají nástroje různým způsobem, pak by se dalo mluvit …

Read More »

Magnonová zařízení mají generovat méně tepla, jenže je tu problém

Magnon si můžeme představit jako kvazičástici – jde o vlnu/proud, který při svém šíření materiálem převrací spiny. Oproti elektronům přinášejí magnony při přenosu informace několik výhod, především nižší šum/odpor, což znamená nižší energetickou spotřebu i méně problémů s chlazením. Vědci z University of California v Riverside doporučují představit si to …

Read More »

Objevili horké jupitery v sladkých zónách

Na obloze existují dvě místa (jedno na severní a druhé na jižní obloze), která jsme překřtili na sladké zóny. Odborně se jim říká Continuous Viewing Zones (CVZ) a mají na obloze asi 5 stupňů. Tyto části oblohy v okolí nebeských pólů pozoruje TESS nepřetržitě po dobu přibližně 350 dní. Ještě …

Read More »

Zlatý fulleren kombinuje hned dvě platónská tělesa

Nově připravený cluster atomů zlata svou strukturou připomíná velké uhlíkové molekuly. Povrch je tvořen 20 atomy, uvnitř je dalších 12 atomů zlata. Atomy zlata zvenku stabilizují amidové (bipyrydilamido ligand – dpa) a fosfanové (trifenylfosfan ligand – Ph3P) skupiny. Celý vzorec sloučeniny pak zní: [Au32(Ph3P)8(dpa)6]+[SbF6−]2. Strukturu dokázali Jun Li a Quan-Ming …

Read More »

Teplo prý může odtéct najednou jako vlna

Podivný jev, tzv. druhý zvuk, byl pozorován v grafitu. Při tomto procesu teplo z horkého předmětu odteče najednou v podobě vlny, asi jako kdyby se horká plotna najednou ochladila na teplotu místnosti. Označení jevu se odvozuje od toho, že tepelná vlna se pohybuje poblíž horkého materiálu téměř rychlostí zvuku a …

Read More »