Články

Algoritmy pro práci s DNA a problém P vs. NP

Genetici a bioinformatici už asi 40 let používají k porovnávání sekvencí DNA tzv. Wagner-Fischerův algoritmus. Tímto způsobem lze zjistit minimální počet elementárních operací, jimiž jednu sekvenci dokážeme přeměnit na druhou, tedy rozdílnost obou řetězců. Za elementární operace považujeme vložení nebo smazání „písmene“ nebo jeho přepis za jiné písmeno. (Poznámka: někdy …

více »

Deuterid lithia, vodíková bomba a fúze

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Kdo byl první? Oleg Alexandrovič Lavrentěv, geniální mladík, iniciátor projektu Magnetického termojaderného reaktoru v SSSR? Charkov nebyl pro Lavrentěva v žádném případě vyhnanstvím, i když to někteří jeho moskevští kolegové tak chápali. Fyzikálně-technický ústav Ukrajinské akademie věd nebyl žádný provinční „zapadákov“. Hostil svého času Fritze Houtermanse (jednoho z dvojice fyziků, …

více »

Amazonský prales byl zahradou

Předkolumbovská Amazonie nebyla žádným panenským pralesem, obývaly ji početné skupiny zemědělců. Teprve postupně ale narážíme na to, kolik lidí zde žilo. Dříve jsme si mysleli, že místní neolitické kultury musely svá pole po pár letech vždy přesouvat kvůli vyčerpání půdy, stále častěji ale nacházíme pozůstatky stálých vesnic. A s nimi …

více »

Stabilní jednoatomové magnety: grafen, iridium a dysprosium

Jednoatomové magnety by mohly poskytovat rekordní hustotu záznamu až 115 terabitů na čtvereční palec, a být tak základem úložných systémů nové generace. Stefano Rusponi z Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne, který je spoluautorem příslušného článku v Nano Letters, uvádí v této souvislosti, že jednoatomové magnety představují pro klasický magnetický záznam …

více »

Malpy i psi prý odhadnou, komu nevěřit

Tým z Kyoto University zkoumal, zda psi a opice kapucíni (malpy) dokáží rozlišovat lidi na potenciálně kooperující – a to na základě sledování jejich chování vůči jiným lidem. Zdravý rozum velí, abychom spolupracovali spíše s někým, kdo nás nepodvede, prokázanou službu nám vrátí apod. Dokáže pes nebo malpa toto odhadnout …

více »

Může planeta způsobit změny jasnosti hvězdy?

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

O vztahu mezi hvězdami a planetami toho stále nevíme dost, ukazuje nová studie o exoplanetě HAT-P-2b. HAT-P-2b je trochu větší ale více než 8x hmotnější než Jupiter. Okolo své hvězdy se pohybuje po velmi protáhlé eliptické dráze s periodou 5,6 dní. Mezi červnem 2011 a listopadem 2015 se na soustavu …

více »

Týden na ITBiz: Windows bez administrátorských práv

CIA se prý zaměřila i na český Avast. Spolehlivost jako modla – IT veřejnoprávní televize. Jubilejní 25. ročník konference Security Koncem února se v pražském kongresovém hotelu Clarion uskutečnil 25. ročník konference Security, který pořádala společnost AEC. Toto tradiční setkání v letošním roce přilákalo téměř 650 bezpečnostních manažerů, specialistů a …

více »

Spor o kovový vodík

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Kovový vodík je „svatým grálem“ fyziky vysokých tlaků. Fyzikům by mohl poskytnout nové poznatky pro studium vysokoteplotní supravodivosti. Američtí vědci teď tvrdí, že existenci kovového vodíku konečně potvrdili. V roce 2008 švédští a francouzští fyzici jako první spočítali krystalickou strukturu kovové fáze silanu. Za normálních podmínek je to plyn složený …

více »

Uhlíková nanotrubička jako tepelný motor

Nanotrubička, autor Arnero, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Nový nanosystém dokáže vytvářet mechanický pohyb bez elektrického proudu. De facto jde o miniaturní tepelný motor. Nanoeletromechamické systémy se označují jako NEMS, jedná se o pokročilejší verzi známých systémů MEMS, které se dnes běžně využívají např. jako senzory (včetně všudypřítomných senzorů v mobilních telefonech). Nový motor sice využívá elektrony, nikoliv …

více »