Na Jupiteru známe výrazné atmosférické jevy, asi nejpopulárnější z nich je Velká rudá skvrna. To ale neznamená, že atmosféru Jupiteru máme zmapovanou nějak detailně – nakonec se neustále mění. Vesmírný dalekohled Jamese Webba nyní odhalil např. dosud neznámý vysokorychlostní proud, který se řítí nad rovníkem planety. I když tento tryskající …
více »Galaxie v Andromedě zažila ve srovnání s Mléčnou dráhou dramata
Nová studie popisující osud naší nejbližší sousední galaxie spadá do oboru vzletně nazývaného galaktická archeologie; vývoj galaxie se přitom zkoumá zejména podle jejího chemického složení. Chiaki Kobayashi z University of Hertfordshire a její kolegové došli k závěru, že formování Andromedy bylo dramatičtější než v případě naší Mléčné dráhy. Po počátečním …
více »V genomu neandrtálců našli geny vymřelých Homo sapiens
Je to celé pořádně zamotané. Současní Homo sapiens s výjimkou afrických populací mají geny neandrtálců. Nová studie ale ukazuje, že samotní neandrtálci pro změnu zdědili nejméně 6 % svého genomu od dnes již vyhynulé linie raných moderních lidí. Moderní lidé migrovali do Eurasie asi před 75 000 lety; na Blízkém …
více »Překvapení: z kožních nádorů nás většinou nezabije melanom
Když se řekne rakovina kůže, většina lidí si vybaví melanom – nejsmrtelnější z těchto rakovin. Jenže podle nové studie úhrn jiných kožních nádorů (nemelanomových) zabije lidí více. Studie vědců z univerzitní nemocnice v Nice využila údaje o pacientech shromážděné Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (součást Světové zdravotnické organizace WHO). Ukázalo …
více »Elektrony v grafenových kvantových tečkách obíhají extrémně rychle
Elektrony v grafenových kvantových tečkách mohou fungovat jako extrémně citlivý senzor vnějšího magnetického pole. Když jsou tyto elektrony uzavřeny v kvantové tečce, pohybují se vysokou rychlostí v kruhových smyčkách kolem okraje tečky. Tyto proudové smyčky vytvářejí magnetické momenty, které jsou velmi citlivé na vnější magnetické pole. Vědci z Kalifornské univerzity …
více »Webbův dalekohled objevil v atmosféře extrémně horké planety křemen
Vědci využívající Vesmírný dalekohled Jamese Webba objevili důkazy o přítomnosti nanokrystalů křemene vysoko v atmosféře v oblacích horké exoplanety WASP-17 b. Detekce, která byla možná díky přístroji MIRI (Mid-Infrared Instrument) Webbova dalekohledu, představuje první případ pozorování SiO2 v atmosféře exoplanety. Křemenné krystalky mají průměr jen asi 10 nanometrů. Webbův dalekohled …
více »Týden na ITBiz: AI může do roku 2027 spotřebovávat tolik energie jako Nizozemsko
Přístup low-code používá skoro polovina firem. Spojení firem Microsoft a Activision schváleno. Poznejte vývoj low-code a no-code. Náklady na cloud se snadno mohou vymknout kontrole. Pure se zákazníkům zavazuje platit za energii a prostor úložiště Společnost Pure Storage se zavázala, že svým zákazníkům služeb Evergreen//One Storage as-a-Service (STaaS) a Evergreen//Flex …
více »První černé díry mohly vznikat bez hvězd
Superhmotné černé díry najdeme v centrech prakticky všech galaxií, i těch vzdálených, pocházejících tedy z raného vesmíru a ještě mladých. Z toho lze odvozovat, že existují již na samém počátku vývoje galaxie, možná dokonce fungují jako krystalizační centrum, kolem něhož se pak samotná galaxie formuje. Jenže jak tyto objekty vlastně …
více »Mince padá častěji tak, jak byla vyhozena
Možná je to výzkum hodný ocenění Ig Nobel, ale předpokládám, že autoři experimentu se při něm mohli dobře pobavit. Vědecký tým (výčet lidí podílejících se na studii zabítá 4 řádky) uskutečnil 350 757 hodů mincí (házelo 48 lidí ve 46 zemích). Cílem bylo otestovat spíše kontraintuitivní předpověď fyzikálního modelu „reálného“ …
více »OSIRIS-REx přivezl mimořádné vzorky
Prvotní rozbory vzorků ze 4,5 miliardy let staré planetky Bennu, které na Zemi dopravila americká sonda OSIRIS-REx, vykazují vysoké koncentrace uhlíku a vody. V obou případech se jedná o základní stavení kameny života. NASA (nejen) tyto novinky zveřejnila na včerejší tiskové konferenci, která se konala na Johnsonově středisku v Houstonu. …
více »
Sciencemag.cz
