Knihy

Původ Higgsových bosonů

Zásadní otázka samozřejmě zní: kde se vůbec Higgsovy částice vzaly? Odpověď doopravdy známa není, má se ale za to, že jde o pozůstatky takzvaného fázového přechodu, k němuž došlo někdy krátce po velkém třesku. Jste-li trpěliví a budete sledovat sklo ve svém okně, až bude za zimního večera klesat teplota, …

více »

Kde se u Koněprus vzaly kamenné růže

Stěny několika jeskyní v koněpruské oblasti, a to zejména na typové lokalitě v Proškově dómu Koněpruských jeskyní, zdobí zvláštní typ výzdoby, jaký najdeme v jiných jeskyních světa jen velice vzácně. Po pravdě řečeno, podařilose nám zatím v odborné literatuře nalézt jen jeden případ, kdy byla podobná jeskynní výzdoba popsána, a …

více »

Kde se vzal vřes v Prokopském údolí

Tradiční způsob hospodaření v krajině dal vznik i dalšímu společenstvuna skalnatých svazích – vřesovištím. Vyskytují se na jižních i severníchsvazích kyselých břidlic a buližníků, např. v Troji, v Šárce, v Tichém údolí. Tvoří je především vřes, v optimálním rozvoji tak zapojený, že mezi ním pronikají jen úzké lístky trávy metličky …

více »

Co jsou to systémy se zápornou termodynamickou teplotou

Autor: Keith Drake – National Science Foundation, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Absolutní nula je nedosažitelná – v jistém smyslu. Třetímu zákonu by se však neměla přikládat přehnaná důležitost, protože se v podobě, která vyjadřuje nedosažitelnost absolutní nuly, týká pouze procesů, které zachovávají teplotní rovnováhu a jsou cyklické. Ponechává otevřenou možnost existence necyklických procesů, které by absolutní nuly dosáhnout mohly. Z této …

více »

Počítačové hry s barevnými blánami na televizi

První počítače MANIAC, ENIAC a jejich obří následovníci samozřejmě nemohli plýtvat svým drahocenným časem na zábavu. Přístroje musely provádět výpočty pro první atomové a vodíkové bomby a spoustu podobných smrtelně vážných věcí. Na hraní nezbýval čas. Navzdory pokroku v elektrotechnice se na první hru čekalo až do roku 1958. Tehdy …

více »

Evoluce létání: vážky, ptakoještěři, ptáci, netopýři…

Jak živí tvorové začali létat? Zdá se, že odpověď na tuto otázku je i v současnosti o hodně obtížnější než odpověď na otázku, která vedla k napsání této práce – jak vlastně ptáci, netopýři a hmyz létají? Létat mohou jen tvorové, kteří mají křídla. Samotná křídla však k létání nestačí. …

více »

Jak to, že trh neumí ocenit aktiva firmy?

Když jsem studoval na London School of Economics, učili mě, že akciový trh je efektivní. Obecně to znamená, že v cenách firemních akcií jsou zahrnuty všechny významné informace – tedy že firmy mají vždy náležitou hodnotu. Tento smutný fakt se studentům vtloukal do hlav sérií studií, které prokazovaly, že makléři …

více »

Prales najdete i v Praze na Barrandově

Zkuste projít drsnou divočinou pražských pralesů! Najdete jich tu hned několik desítek… a vlastně to většinou nejsou pralesy, protože jejich stáří bývá do sta let. Vyznačují se však mnohem spontánnějším chováním, prudší dynamikou a obtížnější prostupností než beskydské Mionší či křivoklátský Kohoutov… Pražské pralesy vznikají často mezi domy, na opuštěných …

více »

Býčí skála stále představuje záhadu

V roce 1995 vyšla konečně obsáhlá, téměř čtyřsetstránková kniha velkého formátu Die Býčí skála-Höhle, Ein hallstattzeitlicher Höhlenopferplatz in Mähren (Býčí skála, jeskynní obětní místo z doby halštatské na Moravě), jejímiž hlavními autory jsou archeologové H. Parzinger, J. Nekvasil a F. E. Barth. V knize jsou však zařazeny i oddíly specialistů …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close