Velikost operační paměti RAM dosahuje přes 300 TB a počet jader je 144 384. Čeští odborníci společnosti Atos v těchto dnech dodali a sestavili superpočítač EuroHPC pro technologický ústav Sofia Tech Park v Bulharsku. Stroj je postaven na hybridní architektuře BullSequana XH2000 a půjde o nejvýkonnější superpočítač ve východní Evropě. Projektové týmy …
více »Hojení ran lze zlepšit spojením krevních destiček a kmenových buněk
Mezi krevními destičkami a mezenchymálními kmenovými buňkami dochází k přenosu mitochondrií. Krevní destičky zlepšují léčebný potenciál mezenchymálních kmenových buněk. Jak to dělají, odhalil mezinárodní tým vědců z Česka a Francie. Při spojení si předávají mitochondrie, a tím posilují tvorbu látek, které urychlují hojení ran. Výsledek tohoto výzkumu publikoval prestižní časopis …
více »V Brně se budou vyvíjet hmotnostní spektrometry
Brno je známé jako světové centrum elektronové mikroskopie. Udává se, že zhruba každý třetí elektronový mikroskop pochází právě odsud. Největší místní výrobce, společnost Thermo Fisher Scientic, se nyní zaměří i na vývoj hmotnostních spektrometrů. Tyto přístroje poskytují informace o chemické struktuře látek a nacházejí široké uplatnění například ve farmaceutickém průmyslu, …
více »Drony by mohly hasit požáry v mrakodrapech
Dron bude schopen vyletět do desátého patra budovy a vstřelit oknem dovnitř hasicí kapsli. Vědci ze skupiny Multi-Robot Systems (MRS) v uplynulých týdnech testovali v prostředí pouště Spojených arabských emirátů let nízkoletícího roje autonomních malých vícerotorových helikoptér (dronů). Skupina MRS, která působí v rámci katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT, pracuje na zapojení …
více »Jak zabránit odolnosti bakterií proti nanostříbru
Základem je silná vazba mezi chemickými skupinami na povrchu grafenu a nanočásticemi stříbra. Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci našli nový způsob, jak překonat rezistenci bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se v medicíně využívají pro jejich antimikrobiální účinky. Výzkumníci tentokrát vsadili na jeden z derivátů grafenu, kyanografen, na nějž nanočástice …
více »Nejdelší slepýš
Vedci opísali nový poddruh jaštera z Blízkeho východu. Unikátne slepúchovce si ľudia v oblastiach ich výskytu mýlia s hadmi a nezmyselne ich zabíjajú. Majú pritom viaceré znaky, ktoré ich od hadov jasne odlišujú. Medzinárodná skupina vedcov na čele so zoológom Danielom Jablonskim z Univerzity Komenského v Bratislave publikovala začiatkom apríla …
více »Vědci přišli na nový způsob léčby poruch růstu
Poškozený růst kostí vedoucí k achondroplázii lze částečně zvrátit pomocí syntetické molekuly ribonukleové kyseliny, tzv. RNA aptameru. Každý rok se v Česku narodí přibližně deset dětí s achondroplázií, nejčastější formou genetické poruchy růstu u lidí. Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u …
více »Střídavý Josephsonův jev a kvantové tečky
Kondův jev je mnohočásticový kvantový efekt, kdy při dostatečně nízkých teplotách způsobují volné magnetické momenty anomální vodivost. Doktorandka Alžběta Kadlecová z teoretického oddělení Katedry fyziky kondenzovaných látek MFF UK je spoluautorkou studie střídavého Josephsonova jevu, která v březnu vyšla v renomovaném časopise Physical Review Letters. Na výzkumu spolupracovala s fyziky …
více »Kryo-elektronová mikroskopie ukázala, jak rhinovirus proniká do buněk
„Viry, tvorové na hranici živých a neživých organismů, oplývají ďábelskou genialitou, která mě nikdy nepřestane udivovat,“ říká Dominik Hrebík, první autor nedávno publikované studie, která odhaluje překvapivé chování rhinovirů. Dominik Hrebík, doktorand z výzkumné skupiny Pavla Plevky, studuje trojrozměrné struktury virů pomocí kryo-elektronové mikroskopie. Tato technologie mu pomohla popsat, jak …
více »V době ledové pronikali do Evropy stepní hlodavci
Mezinárodní tým vedený Pavlem Stopkou z Přírodovědecké fakulty UK v centru BIOCEV objevil a popsal šíření drobných savců z Asie na přilehlé ostrovy a také do Evropy. K odhalení evoluční historie pomohla genová sekvenace stovek vzorků z myšice temnopásé (Apodemus agrarius). Studie, která nyní vyšla v prestižním vědeckém časopisu Genes, může pomoci s předpovědí migrace dalších hlodavců …
více »