Vzácné případy onemocnění způsobených tasemnicemi, které se nejčastěji vyskytují v Asii, se nevyhýbají ani Evropě, včetně České republiky. Českobudějovičtí parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) se spolu s polskými kolegy zaměřili na opomíjenou parazitární nemoc sparganózu, která postihuje podkoží, vnitřní orgány, mozek nebo oči člověka. Jejich …
více »Strieborné nanočastice za využitia lišajníkov získali vedci mletím
Vedci zo Slovenskej akadémie vied a Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach dokázali s využitím mechanochémie syntetizovať za pomoci lišajníkov strieborné nanočastice s antibakteriálnou aktivitou. Prekonali tak problém s nerozpustnosťou metabolitov lišajníkov vo vode, čo bránilo ich použitiu na klasickú syntézu. Ich inovatívny prístup ocenili aj editori prestížneho vedeckého časopisu. …
více »Kukačka dokáže snést vejce za 4 s
Zajímavé je i to, že kukačka předpokládá, že hostitel umí počítat – jedno vejce vždy odstraňuje. Ani aktivní obrana hnízda rákosníkem velkým kukačku od snesení vejce neodradí. To zjistili vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR v čele s Václavem Jelínkem a Marcelem Honzou. Podařilo se jim shromáždit zatím největší sbírku videonahrávek …
více »Kamenná kultura neandertálců a raného moderního člověka koexistovala víc než 100 000 let
Jedna z prvních kultur kamenných nástrojů, známá jako Acheuléen, pravděpodobně přetrvávala o desítky tisíc let déle, než se dříve myslelo. Ukázal to výzkum vědců z University v Kentu a z Biologického centra AV ČR, jenž byl publikován na začátku března ve vědeckém časopise Humanities & Social Sciences Communications. Původně se …
více »Objevili nejvzdálenější kvasar s mohutnými rádiovými výtrysky
Nově objevený kvasar s označením P172+18 je natolik vzdálený, že jeho světlu trvalo asi 13 miliard let, než doletělo až k nám. Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové podrobně zkoumali dosud nejvzdálenější známý intenzivní zdroj rádiového záření. Jedná se o takzvaný ‚rádiově hlasitý‘ kvasar – jasný objekt s mohutnými výtrysky vyzařujícími rádiové …
více »Proč se jídlo lepí na pánev
Fenomén suchých skvrn se objevuje např. i v destilačních kolonách nebo při chlazení elektroniky. Někdy se jídlo přilepí i na pánev s nepřilnavým povrchem, přestože člověk použije olej. Odborníci z Ústavu termomechaniky AV ČR odhalili proč. Může za to suchá skvrna v důsledku termokapilárních sil. Čím je olej teplejší, tím rychleji na pánvi suchá …
více »Na světě je přes 6 milionů druhů hub
Přestože popsaných hub jsou jen desítky tisíc, rostou jich miliony. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR využili největší existující databáze pozorování hub GlobalFungi a spočítali, že jich na Zemi existuje minimálně 6 280 000 druhů. Výsledky publikovali v časopise Fungal Diversity. Houby představují značný zdroj biologického materiálu, řada z nich se používá v biotechnologiích či …
více »V Národní knihovně náhodou našli vzácné zlomky středověké hudby
Digitalizace rukopisů uložených v trezorech Národní knihovny České republiky přinesla unikátní objev evropského významu. Kodex z 15. století v sobě ukrýval vzácný fragment šesti dvojhlasých skladeb vytvořených v okruhu pařížské katedrály Notre-Dame. Pařížský vícehlasý repertoár, komponovaný ve 12. a 13. století pro dva až čtyři hlasy, poprvé v historii evropské …
více »Astronómovia pomáhajú spresniť dráhu planétky Apophis
V týchto dňoch míňa Zem planétka Apophis, ktorá je od svojho objavenia v roku 2004 stredobodom záujmu astronómov z celého sveta. Prvé výpočty po jej objavení ukazovali 2,7 percentné riziko, že sa v roku 2029 zrazí so Zemou. Výskumy z nasledujúcich rokov síce zrážku so Zemou vylúčili, tento prelet však …
více »Na noční obloze svítí zvířetníkové světlo
Zvířetníkové nebo zodiakální světlo je sluneční světlo rozptýlené na částicích meziplanetární hmoty v rovině Sluneční soustavy. Pokud máte možnost či jste dokonce nuceni pobývat právě v následujících 14 dnech někde na mimo velká města, nabízí se pozorovat jeden velmi zajímavý úkaz na noční obloze – zvířetníkové světlo. Nejlépe je vidět tam, …
více »