V rámci kup galaxií mezi jednotlivými galaxiemi není prázdno, ale vyskytuje se zde plyn. Proč z něj pak nevznikají nové hvězdy? Předpokládáme, že za tím stojí černí díry uprostřed jednotlivých galaxií v kupě.
Radioastronomové nyní detekovali paprsky horkého plynu vystřeleného černou dírou v centru kupy galaxií Fénix, která je od nás vzdálena asi 5,9 miliard světelných let. Mají z toho vyplývat zajímavé závěry týkající se koevoluce galaxií, hvězd, černých děr a mezihvězdného plynu.
V zásadě jde o to, že pokud bychom plyn mezi galaxiemi v kupě ponechali jeho osudu, zřejmě by chladl, kondenzoval a vytvářel hvězdy. O tom, že nějaký plyn tam je, víme z pozorování v rádiovém spektru. Proč potom mezi jednotlivými galaxiemi hvězdy scházejí (respektive „skoro scházejí“?). Existuje zde zřejmě nějaký mechanismus, který tento plyn zahřívá, molekuly vodíku pak víří příliš rychle, než aby se při srážkách gravitačně spojovaly do větších útvarů. Podle jednoho z vysvětlení plyn ohřívají výtrysky velmi horkého plynu, který sem proudí z centrálních černých děr, jak je urychlován při extrémních jevech v jejich okolí.
V kupě Fénix kolem centrální galaxie nicméně hvězdy vznikají a plyn je zde chladný a hustý. Je to nezvyklá situace a vedla k otázce, zda centrální galaxie, respektive černá díra v jejím nitru, funguje normálně a produkuje výtrysky. Takaya Akahori s kolegy z National Astronomical Observatory of Japan pomocí dalekohledu Australia Telescope Compact Array zobrazili tuto oblast s dosud nejvyšším rozlišením, data srovnali s těmi, které pořídila rentgenová observatoř Chandra, a takové výtrysky detekovali. Stejně tak je ale pravda, že mimo tyto proudy plyn klidně chladne a vytváří hvězdy, takže jak tuto konkrétní situaci, tak i příslušné obecné modely bude ještě potřeba dále zkoumat.
Takuya Akahori et al. Discovery of radio jets in the Phoenix galaxy cluster center, Publications of the Astronomical Society of Japan (2020). DOI: 10.1093/pasj/psaa039
Zdroj: National Astronomical Observatory of Japan/Phys.org
Poznámka PH: jako jsou planety bez hvězd, nakolik často existují „osamělé hvězdy“ mimo galaxie?