(c) Graphicstock

Česko má nejstarší rostlinnou makrofosílii světa

Rostlina na svou příležitost „promluvit“ čekala v muzejních depozitářích celých 150 let. Nalezl ji už Joachim Barrande.

Vědcům z Národního muzea se podařilo nalézt světový unikát – větévku nejstarší dosud objevené suchozemské rostliny. Její tělo uložené v sopečných uloženinách před 432 miliony lety dokazuje, že tehdejší suchozemská flóra už byla schopna produkovat kyslík a musela proto mít zelenou barvu. Objev oznámili vědci z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty UK a Geologického ústavu AVČR ve vědeckém časopise Nature Plants.

Objev je zajímavý hned z několika důvodů. V první řadě se jedná díky jejímu stáří 432 milionů let o nejstarší jednoznačný makroskopický zbytek suchozemské rostliny, zároveň však udivuje i svou velikostí. Doposud známé nejstarší rostlinné zbytky z Irska totiž byly jen několik milimetrů velké a ani další silurské nálezy z Velké Británie nebo z Brazílie nepřesahují 2,5 cm. Předpokládalo se proto, že tak malá rostlina v sobě nemohla mít pletiva podpůrná, vodivá a ještě k tomu fotosyntetická. Paleontolog Kevin Boyce dokonce usuzoval, že tyto první rostliny nemohly být zelené. Český nález, který má zhruba 6 cm, ale tuto teorii zcela vyvrací. Velikost stonku nově popsaného exempláře totiž jednoznačně potvrzuje, že tato cooksonia rozhodně měla dostatek objemu těla k tomu, aby dokázala zajistit základní funkce cévnaté rostliny včetně fotosyntézy, rozvodu vody a živin a byla tak schopna samostatné existence.
Kuriózní je na celé věci fakt, že zmíněná rostlina na svou příležitost „promluvit“ čekala v muzejních depozitářích celých 150 let. Nalezl ji totiž ve skalách u středočeských Loděnic už věhlasný francouzský paleontolog Joachim Barrande, s jehož sbírkou se později dostala do sbírek Vlasteneckého (dnešního Národního) muzea. Nikdo však fosílii nevěnoval pozornost. Nejspíše nebyla tak atraktivní jako prvohorní pozůstatky fauny včetně trilobitů. Exemplář byl určen jako fosilní řasa nejasného zařazení – Fucoides – a uložen do bedny ve sklepním depozitáři Národního muzea, kde zůstal zcela nepovšimnut. Lidské ruce se jej dotkly znovu až v roce 2011, kdy paleontologové před rekonstrukcí historické budovy Národního muzea stěhovali sbírkové předměty do depozitářů v Horních Počernicích. Při jejich třídění paleontolog Vojtěch Turek v domnělé řase rozeznal suchozemskou fosilní rostlinu a předal ji k dalšímu zpracování kolegům specialistům. Ti se vydali na Barrandem označené místo nálezu, tzv. Barrandovy jámy u Loděnic, a našli množství dalších cooksonií. Žádná ale již nedosahovala kvality Barrandova nálezu.
Naše znalosti vývoje nejstarších suchozemských rostlin jsou velmi kusé a ani molekulární biologie nedokáže takovéto mezery zacelit. Každý nález fosilní rostliny z období formování prvních suchozemských ekosystémů je tedy jistou senzací. Také proto se stane nalezená rostlina součástí stálé expozice po znovuotevření zrekonstruované Historické budovy Národního muzea.

Tiskové oznámení Národního muzea

Nový superpočítač pro ostravské centrum IT4Innovations

18jádrové procesory Intelu a výkon 800 teraflopů. Na VŠB – Technické univerzitě Ostrava byla podepsána …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close