Sciencemag.cz
Doporučujeme
Snad prostor s velkou slávou loni detekovaný pomocí mionů ukrývá železný trůn? Navrhuje to alespoň Giulio Magli, profesor archeoastronomie na Politecnico di Milano. Jeho práce byla publikována v Nature.
Viz také: CRISPR, qubity: Zprávy, na které se roku 2017 nedostalo
Magli tvrdí, že prostor nově objevený nad Velkou galerií nemá praktický význam pro odlehčení konstrukce, protože za tímto účelem je vybudován již samotný strop Velké galerie. Dále se odvolává na Texty pyramid, které popisují, že faraon před dosažením severních hvězd bude muset projít kolem bran oblohy a usednout na železný trůn.
Zde je vhodné poznamenat pro šťouraly, že Cheopsova pyramida pchází z doby kolem roku 2550 př. n. l., tedy dávno před začátkem železné doby. Egypťané tehdy neovládali metalurgii železa, ale podle všeho znali železo meteoritické. To právě pro svůj původ pro ně nebylo běžným kovem, ale spojovali ho přímo s bohy (pravděpodobně někdy zachytili dopad meteoritu a dokázali událost s železem propojit).
Viz také: Proč byla Tutanchamonova dýka z meteoritického železa?
Magli dále spekuluje, jak by s jednotlivá místa (šachty směřující ke hvězdám, dveře jako „brány oblohy“ apod.) v Cheopsově pyramidě mohly odpovídat Textům pyramid. Vychází mu, že v nově objevené místnosti by mohl stát právě železný trůn. A jak asi vypadá? Z rekonstrukce vědců z Harvardu známe prý podobný trůn Cheopsovy matky, královny Hetepheres, manželky předcházejícího faraona Snofrua. Ten byl z cedrového dřeva potaženého zlatem a fajánsem (keramickou glazurou), zde byl místo toho (vedle toho?) bylo použito ještě meteoritické železo.
Jak by se to všechno dalo ověřit? Podle Magliho by to chtělo nejprve dalším průzkumem severní šachty zjistit, zda mohla vést do nově objevené místnosti. Vrtat se v pyramidě by ale určitě vyžadovalo získat na zásah zvláštní povolení – na rozdíl od samotného objevu místnosti, kdy technika založená na (ne)pohlcování mionů byla nedestruktivní.
Zdroj: Phys.org
