Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain
Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Co se vlastně našlo na Enceladu? Aminokyseliny ne

Média jsou plná informací o tom, jak se Saturnův měsíc Enceladus podobá Zemi a jak nový objev organických látek na povrchu zvýšil pravděpodobnost místního života. Pojďme se na to podívat ale trochu podrobněji.
Předpokládáme, že pod povrchem Enceladu se nachází oceán kapalné vody. Enceladus je zřejmě podobný Jupiterově Europě, i když dosud se jako kandidát na mimozemský život zmiňoval méně často (a úplně nejvíc vody má mimochodem podpovrchový oceán zřejmě na Ganymedu). NASA nyní oznámila, že na povrchu Enceladu byly objeveny organické látky, „složky aminokyselin“. Z různých zlomů, narušení ledové krusty nad kapalnou vodu, občas část vody vybublá a zmrzne, nebo se vypaří a znovu zmrzne. Tak se dostane na povrch a z těchto stop můžeme zjistit, co je v podzemních oceánech rozpuštěno. Zajímavé je, že do samotného oceánu se látky zřejmě dostaly z ještě větší hloubky, v podobě horkých vývěrů na jeho dně, které by se mohly podobat známým pozemským vulkanickým kuřákům.
Nové analýzy se týkají látek, které unikají z narušené ledové krusty v blízkosti jižního pólu Enceladu. Organické sloučeniny byly na povrchu objeveny jako součást ledových zrn.
Aktuálně publikované informace jsou založeny na analýze starších dat, které pořídila ještě sonda Cassini (samotná mise skončila v roce 2017) prostřednictvím svého hmotnostního spektrometru. Problém je ovšem v tom, že nejde o samotné aminokyseliny, ale sloučeniny o dost jednodušší. V původním článku se (viz název: Low-mass nitrogen-, oxygen-bearing, and aromatic compounds…) se uvádějí jednoduché aminy, dimethylamin a ethylamin, acetaldehyd, kyselina octová a jednoduché aromatické sloučeniny. Koncentrace těchto látek v různých ledových zrnech je různá, ale může dosahovat až desítky milimolů. Z toho všeho aminokyseliny nějak syntetizovat půjde, zejména s pomocí energie u předpokládaných hydrotermálních průduchů, ale přece jen, samotné aminokyseliny se detekovat nepodařilo.
A nakonec – ani aminokyseliny samy o sobě zase nejsou tak výjimečné, nacházíme ve vesmíru i na kometách, dokonce je možné, že větší část prebiotické chemie proběhla zde a na Zem byly tyto látky až dopraveny. Z tohoto hlediska nejsou sloučeniny, které se podařilo objevit na Enceladu, nijak zvlášť složité. Na celém objevu je snad zajímavé to, že ukazuje propojení podzemního oceánů s horkými vývěry na dně – což je opravdu zóna, kde podle dnes převládajících představ předpokládáme vznik života i na Zemi. Druhá věc je, že spolu s vodou se zřejmě přednostně vypaří spíše lehčí, jednodušší sloučeniny – větší organické molekuly bychom zřejmě našly na povrchu obtížněji, i kdyby v oceánu existovaly. Možná navíc složitější molekuly existují právě jenom u dna, u průduchů. Různé koncentrace změřené na povrchu asi sotva vypovídají o koncentracích organických látek v podzemním oceánu, nehledě k tomu, že ani ten nebude homogenní (respektive kdyby byl homogenní, byl by téměř jistě současně sterilní, bez života).
Mimochodem, již v loňském roce se na povrchu Enceladu podařilo objevit i větší organické molekuly. Ty byly ve vodě nerozpustné a předpokládá se, že se držely jako povlak na hladině podzemního oceánu, ale může to být i jinak.

N Khawaja et al. Low-mass nitrogen-, oxygen-bearing, and aromatic compounds in Enceladean ice grains, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2019). DOI: 10.1093/mnras/stz2280
Zdroj: NASA Jet Propulsion Laboratory/Phys.org a další

Komety, izotopy a pozemská voda – je to celé komplikované

Pozemská voda je do nějaké (značné?) míry kometárního původu, tak jsme to všichni čítávali. Jenže …

One comment

  1. Ladislav Strnad

    Njno, tohle je střízlivé vyhodnocení informace od někoho, kdo tomu rozumí. Jenže to by v bulváru netáhlo…. Tak se do titulky dá třeba obrázek nějaké fantastické potvory (klidně i obrázek nějakého pozemského viru), vyrobí se bombastickej titulek a do textu se dá zkomolená a upravená část pravdivé informace. A pozor – nejdůležitější část – olepí se to reklamama aspoň za deset tisíc a je vyděláno.
    No a když to vyjde v bulváru, tak se opatrně přidají i „seriozní“ tiskoviny a aniž by si páni redaktoři ověřili zdrojovou informaci, pustí to ven. Jen to malinko očistí od nějvětších hovadin. No a pak už informace žije vlastním životem. Musí to být pravda přece, když to psali v novinách 🙂 🙂 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *