Sciencemag.cz
Doporučujeme
I když předkolumbovské Peru se z hlediska množství lidských obětí nervyovnalo Mesoamerice, v poslední době přibývá důkazů, že i zde byly lidské oběti relativně běžné – a to jak u samotných Inků, tak i kultur, které jim předcházely. Oběti dětí (i když v maximálním věku 13-14 let z tehdejšího hlediska už zase nebyly úplně děti; toto se týkalo spíš žen) při rituálu capacocha se zmiňují i ve starší literatuře o Incích. A to, že Inkové obětovaným dětem podávali drogy, je také známo již minimálně několik let.
Nová studie se zaměřuje na to, o jaké drogy konkrétně šlo. Předchozí články zmiňovaly v této souvislosti hlavně pivo (kukuřičné – chicha/čiča) a koku. V říši Inků se alkohol i koka užívaly hlavně rituálně. Koka byla obecně dostupná jen příslušníkům elity nebo lidem v jejich službách (poslové běžící se zprávami apod.), nefungoval zde volný trh. Spekuluje se, že později obětovaní lidé drogy dostávali kvůli tomu, aby se nějak posílily „vztahy s jiným světem“ (třeba aby lidé už předem pronášeli určité vize) nebo snad i proto, aby oběti byly ovladatelnější, smířenější se svým soudem (poznámka: a může zde hrát roli i prostě soucit/humanismus). Možná ale do hry vstupovaly i nějaké další důvody – k oběti bylo třeba dojít někam na vrcholek, koka tedy mohla být prostě i stimulační prostředek. To se ale nezdá být hlavní vysvětlením, protože obětované děti ji podle provedených chemických rozborů ostatků zřejmě konzumovaly před smrtí delší dobu. Snad to souviselo s tím, že spolu se svým vybráním k oběti dítě přestoupilo do vyšší společenské vrstvy? V této souvislosti se zdá být klíčová i otázka, jak vlastně probíhal příslušný výběr – dítě bylo třeba vybráno půl roku před příslušným rituálem a nějak na něj připravováno? Někdy ano, jindy se to ale třeba semlelo narychlo? Lze si samozřejmě k tomu všemu dále dohledávat, informací je dost.
Co se týče konkrétně podávaných drog, nová studie zmiňuje k tomu všemu navíc ayahuasku (dominantní složka liána Banisteriopsis caapi). Alespoň v případě dvou mumií obětovaných při rituálu capacocha na hoře Ampato v jižním Peru. Vlasy a nehty dvou ampatských mumií byly zkoumány pomocí LC-MS/MS (kapalinová chromatografie s hmotnostní spektrometrií) na přítomnost alkaloidů a metabolitů koky (kokain, benzoylekgonin, kokaethylen), meskalinu, tryptaminu, harmalinu a harminu. Výsledky studie ukazují, že v posledních týdnech života oběti žvýkaly listy koky a byly intoxikovány ayahuaskou, Ať už kvůli jejím halucinogenním, nebo antidepresivním účinkům. V tomto případě šlo o děti staré asi 6 nebo 7 let, které zemřely krátce po roce 1500.
Harmalin a harmin patří k inhibitorům monoaminooxidázy (IMAO), na tomto základě funguje i jedna z generací moderních antidepresiv. Ayahuasca ve smyslu toho, co se „podává“ dnes, zase obvykle vedle Banisteriopsis caapi obsahuje i něco z rostlin obsahující DMT (halucinogen dimetthyl tryptamin), stopy po něm se ale při chemické analýze mumií nenašly. Halucinace tedy možná ve hře nebyly…
Zdroj: ScienceDirect a další
Dagmara M. Socha, Marzena Sykutera, Johan Reinhard, Ruddy Chávez Perea,
Ritual drug use during Inca human sacrifices on Ampato mountain (Peru): Results of a toxicological analysis,
Journal of Archaeological Science: Reports,
https://doi.org/10.1016/j.jasrep.2022.103415.
Poznámka PH: Vůbec fenomén lidských obětí se historií a různými kulturami táhne hodně podivně. Dnes obvyklé výklady (nástroj sociální kontroly, hierarchické společnosti…) narážejí na dost protipříkladů. Samozřejmě je zde i trochu problém s tím, co se takto označí (pobití zajatců? upalování vdov?).
Co se týče přímo výše zmíněné nové studie, jde o dva případy, jindy dají analýzy odlišné výsledky. Asi to celé nemá smysl příliš dalece interpretovat („dávali jim antidepresiva, ale ne halucinogeny, takže…“), také nejspíš příslušné substance nebyly dostupné tehdy plošně a už vůbec ne v konstantním složení, prostě „obětovaní lidé dostali, co bylo zrovna po ruce“?
