Viry, zdroj: Pixabay. Pixabay License. Volné pro komerční užití

COVID-19: Fyzikové tvrdí, že rozestupy a rouška nestačí

Chování kapiček, které mohou obsahovat viry včetně koronaviru, se prý dosud popisovalo pomocí zastaralých modelů z oblasti dynamiky tekutin. Předpokládaná rizika proto nejspíš neodpovídají realitě.
Vědci z Vídeňské technické univerzity, University of Florida, pařížské Sorbonny, MITu a Clarkson University (New York) v nové studii nijak nezpochybňují prospěšnost roušek (masek, respirátorů…) a dodržování doporučené vzdálenosti 2 metrů, tvrdí ale, že i za těchto podmínek je pocit bezpečí nejspíš falešný.
Epidemiologové dosud pro popis kapek ve vzduchu používali staré modely z 30.-40. let, kdy např. ještě nebyly k dispozici dostatečně přesné techniky pro měření chování malých kapiček. Tyto modely také striktně rozlišovaly mezi velkými kapkami (jejich životnost odpovídá době, než spadnou na zem) a malými (zde je zase doba života ohraničena především tím, že kapička se rychle vypařuje).
Podle nové studie je tohle všechno ale příliš zjednodušené. Vícefázové toky (tj. dynamika zahrnuje více skupenství, proudění kapaliny v plynu) jsou komplikované. Tak například malá kapička se vypaří, jenže tím vznikne aerosol, který dále obsahuje virus a může být infekční. Virus se tak může šířit na víc metrů a zůstává ve vzduchu mnohem delší dobu, než se předpokládalo. Průměrné velikosti kapiček slin, které vydechujeme, se pohybují okolo 10 mikrometrů. Ty už patří spíše k těm těžkým a nedolétnou tak daleko, padají k zemi ale dost pomalu, v průměru 15 minut, takže např. v takovém výtahu se lze nakazit jedna dvě.
Studie dále zdůrazňuje vliv relativní vlhkosti, která také zvyšuje dobu, po níž virus ve vzduchu přežívá. Od toho se zase odvozuje vliv teploty atd.
Obecně: 2 metry je lepší než nic, ale málo. Roušky jsou lepší než nic, nicméně malé kapičky jimi mohou projít. Alespoň podle nové studie. Přijímaná opatření by neměla být založena jen do názorech virologů a epidemiologů, ale i fyziků specializujících se na mechaniku tekutin.

Balachandar et al. Host-to-host airborne transmission as a multiphase flow problem for science-based social distance guidelines, International Journal of Multiphase Flow (2020). DOI: 10.1016/j.ijmultiphaseflow.2020.103439
Zdroj: Vienna University of Technology/Medicalxpress.com

 

Galaxie si navzájem kradou temnou hmotu

Tu a tam se objeví překvapující zpráva, že galaxie XY podle všeho neobsahuje temnou hmotu, …

One comment

  1. Jaký vliv na vir má kyslík?
    Poměr povrchu koule k jejímu objemu souvisí s druhou a třetí mocninou. Pokud viru kyslík vadí (což zcela laicky předpokládám), tak zmenšování kapiček poskytne viru více kyslíku a samotný vir ve vzduchu bude oxidovat hbitě a čím menší kapička tím menší šance viru na dlouhý „život“.
    Proto možná v létě přenos byl menší i vlivem přízemního ozonu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close