Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nový výzkum King’s College London a dalších institucí došel k závěru, že v lidském mozku se projevují tisíce sekvencí DNA pocházejících z dávných virových infekcí, přičemž některé z nich přispívají k náchylnosti k psychiatrickým poruchám, jako je schizofrenie, bipolární porucha a deprese.
Přibližně 8 % našeho genomu tvoří lidské endogenní retroviry (HERV, Human Endogenous Retroviruses), tedy sekvence, které jsou produkty dávných virových infekcí. Až donedávna se předpokládalo, že tyto „fosilní viry“ jsou pouhou nevyžádanou, parazitickou DNA, která nemá v těle žádnou důležitou funkci („parazitickou“ proto, že je „na úkor organismu“ dále replikována, nemusí jinak dál škodit). Díky pokroku v genomickém výzkumu však vědci nyní zjistili, kde se v naší DNA tyto fosilní viry nacházejí, což umožňuje lépe pochopit, kdy se projevují a jaké funkce mohou mít.
Nová studie (metastudie tedy) analyzovala údaje z rozsáhlých genetických studií zahrnujících desítky tisíc lidí s duševními poruchami i bez nich a také informace z pitevních vzorků mozku 800 jedinců. Cílem bylo zjistit, jak variace DNA spojené s psychiatrickými poruchami ovlivňují expresi HERV. Ačkoli většina genetických rizikových variant spojených s psychiatrickými diagnózami ovlivňovala geny s dobře známými biologickými funkcemi, vědci zjistili, že některé genetické rizikové varianty přednostně ovlivňují expresi HERV. Výzkumníci zaznamenali pět robustních expresních znaků HERV spojených s psychiatrickými poruchami, včetně dvou HERV, které jsou spojeny s rizikem schizofrenie, jednoho spojeného s rizikem bipolární poruchy i schizofrenie a jednoho spojeného s rizikem deprese.
Integrating human endogenous retroviruses into transcriptome-wide association studies highlights novel risk factors for major psychiatric conditions, Nature Communications (2024). DOI: 10.1038/s41467-024-48153-z
Zdroj: King’s College London / MedicalXpress.com
