Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain
Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Do které planety se vyplatí investovat?

Respektive do kterého měsíce? Budou mít za 4 miliardy let větší hodnotu nemovitosti na Europě, nebo pozemky na Tritonu?

Za zhruba 4 miliardy let se Slunce nafoukne do podoby červeného obra a vnitřní planety Sluneční soustavy budou hvězdou přímo pohlceny. Není sice jisté, zda se to bude týkat i Země a Marsu, ovšem možnost života pozemského typu v této části Sluneční soustavy bude v té době tak jako tak nulová. Ostatně – jak Slunce dodává stále více tepla, může se stát, že Země se stane neobyvatelnou už za cca miliardu let.
Peter Ward a Donald Brownlee (Život a smrt planety Země, Argo a Dokořán 2004) se domnívali, že v této době by mohl život dostat ve Sluneční soustavě druhou šanci na Europě – aspoň tedy pokud jde o život na povrchu. Eric Betz na Astronomy.com nyní pro změnu uvádí, že nejobyvatelnější zóna budoucnosti se bude nacházet až někde kolem Neptunu nebo dokonce ještě za ním, v Kuiperově pásu. Růst teploty bude velký, led na povrchu Europy nebo Enceladu se odpaří, totéž se stane i s prstenci Saturnu (které jsou převážně z ledu). Takže opravdu dlouhodobý investiční výhled podporuje rozhodnutí koupit pozemky na Plutu, na Neptunově měsíci Tritonu, respektive u dalších objektů Kuiperova pásu.
Perspektivy jsou zde slibné. Při rozpínání Slunce bude do této oblasti dodáno i mnoho materiálu z lehkých planet, uhlík nebo rovnou složité organické molekuly. Nakonec ale organické látky jsou v této oblasti přítomny už dnes (pocházejí odsud i některé krátkoperiodické komety, a právě komety mohly donést řadu předsyntetizovaných sloučenin i na Zemi), kromě vodního ledu je hlavní formou místní hmoty metan a amoniak. Eric Betz odhaduje, že teploty na Plutu by se po expanzi Slunce mohly podobat těm pozemským.
Pokud život pokládáme za povrchový jev, pak stojí za pozornost, že tělesa ve vzdálených oblastech Sluneční soustavy jsou malá, a tedy s relativně velkým povrchem. Jen komety a trpasličí planetky jako Eris a Sedna mají v součtu třikrát větší povrch než čtyři vnitřní planety Sluneční soustavy. Půdy bude tedy dost…

Astronomy.com a další

Poznámky PH:
Co se týče života na povrchu těles Sluneční soustavy, na některých měsících Jupiteru a Saturnu mohl kapalný oceán kdysi přítomen nejen uvnitř pod ledovou krustou. Vedle Venuše a Marsu mohl být tedy povrch obyvatelný i zde (opět míněno – pro život cca pozemského typu). Dokonce nějaký kapalný roztok mohl kdysi téct i na Plutu.
Zbývá dodat, že po fázi rudého obra se ovšem Slunce stane bílým trpaslíkem. Zásoby helia se vyčerpají, jaderné reakce ustanou, jádro Slunce se smrští a celá Sluneční soustava zmrzne, tentokrát definitivně.

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Prý se našel mimozemský protein, tomu se až věřit nechce

V meteoritu, který na Zemi dopadl před 30 lety, byl údajně objeveny protein mimozemského původu. …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close