Nové skupenství hmoty, struktura na pomezí pevných a kapalných. Nejde o amorfní látky ani o škraloup ledu na hladině vody – ve druhém případě se totiž jedná o přechodný stav, zatímco nové skupenství hmoty má být stabilní a látka homogenní.
Samozřejmě – z toho, že jsme takové skupenství zaznamenali až nyní, už prakticky vyplývá, že pokud opravdu existuje, pak leda za extrémních podmínek. Vědci z University of Edinburgh a čínské Xi’an Jiantong University tvrdí, že tuto fázi připravili za vysokých teplot a tlaků u draslíku. Většina atomů přitom vytváří pevnou strukturu s krystalovou mřížkou, nicméně zbylá část mezi nimi protéká (celek se označuje jako rozpuštěné řetězce, „chain-melted“).
Autoři studie tvrdí, že podobný stav by měl jít připravit i u sodíku či bismutu, třeba ale i u poloviny prvků z periodické tabulky (o sloučeninách se nemluví). Výsledek publikovaný v Proceedings of the National Academy of Sciences je ovšem založen pouze na simulaci chování 20 000 atomů draslíku.
Victor Naden Robinson el al., „On the chain-melted phase of matter,“ PNAS (2019). www.pnas.org/cgi/doi/10.1073/pnas.1900985116
Zdroj: Sciencealert.com
Poznámky:
Co existence podobných stavů hmoty v nitru Země, někde ve vesmíru apod.?
Pokud by se výsledek potvrdil, vzniká samozřejmě otázka, k čemu by takový stav hmoty mohl být dobrý? Předpokládejme, že by nemuselo jít jen o draslík, nicméně pokud by stále k existenci byly třeba extrémní podmínky…
Odkaz na PNAS bohužel nefunguje (co jsou „extrémní podmínky“, jaké tlaky a jaké teploty konkrétně?), na University of Edinburgh je shrnutí zde: https://datashare.is.ed.ac.uk/handle/10283/3300. Jako kdyby tedy šlo o narušené krystaly, kde ale „kapalina“ může proudit pouze v jedné dimenzi apod.