Sciencemag.cz
Doporučujeme
Po napadení lesního porostu lýkožroutem smrkovým strom okamžitě nezasychá od vrcholu, ale nejdřív mu opadává kůra. Tento proces z klasických fotografií pořízených dronem vidět není.
Kůrovec komplikuje život lesníkům po celé republice a v posledních letech nabývá jeho řádění na intenzitě. Za oběť mu každoročně padnou miliony kubických metrů dříví, přičemž prognózy odborníků nejsou do budoucna zrovna příznivé. Plzeň se proto, skrze Správu informačních technologií města Plzně, rozhodla zapojit do boje proti kůrovci moderní technologie a nasadila bezpilotní letouny. Ty dokáží lesníkům pomoci při včasném odhalení tohoto úporného škůdce.
„Jsem velmi rád, že v západočeské metropoli neustále nalézáme nová, smysluplná využití moderních technologií, nyní například naše drony začínají pomáhat v oblasti ochrany přírody v boji proti kůrovci,“ řekl primátor města Plzně Martin Baxa a připomněl, že drony Správy informačních technologií města Plzně se staly jako první v České republice součástí integrovaného záchranného systému, a to na podzim loňského roku.
„Drony jsme začali k monitorování kůrovce využívat poprvé v loňském roce a spolupráce odborníků ze Správy informačních technologií města Plzně a Správy veřejného statku města Plzně se osvědčila. Věřím, že využití bezpilotních letounů dokáže posunout boj proti kůrovci o krok dál a pomůže nám uchránit podstatně více lesního porostu,“ vysvětlil technický náměstek primátora Pavel Šindelář.
Díky dronům jsou odborníci schopni vytvořit takzvanou ortofotomapu velké oblasti, ta řádově obsáhne desítky hektarů lesa. „Dronem zhotovíme fotografie, na kterých je možné vyhledat suché špičky stromů, tedy kůrovcová kolečka, což je typický příznak napadení lesního porostu kůrovcem. Lesníci tak mají možnost během chvíle vidět velkou část lesa, což jim ušetří čas a dá před kůrovcem cenný náskok. Z fotografií mohou specifikovat podezřelé stromy v oblasti a pak je vizuálně zkontrolovat, přičemž je možné snadno určit přesnou GPS souřadnici jakéhokoliv místa na snímku. Tato metoda je využitelná v případě detekce lýkožrouta severského a lýkožrouta menšího,“ vysvětlil Pavel Šmíd, ředitel úseku Drony SIT Správy informačních technologií města Plzně.
Co se týká pravděpodobně nejvýznamnějšího škůdce, kterým je lýkožrout smrkový, u něj plzeňští dronaři volí jiný postup. A to vzhledem ke skutečnosti, že po napadení lesního porostu lýkožroutem smrkovým strom okamžitě nezasychá od vrcholu, ale nejdřív mu opadává kůra. Tento proces z klasických fotografií pořízených dronem vidět není, pokud v tomto případě špice stromů zasychají, jedná se již o pokročilý stav napadení a je pravděpodobné, že se kůrovec již rozšířil do okolí. „Z tohoto důvodu chceme provádět skenování vybrané oblasti pomocí multispektrální kamery nesené dronem WingtraOne. Tato kamera snímá vegetaci i ve spektrech, která jsou pro lidské oko neviditelná. Naším cílem je tedy ověřit hypotézu, že pomocí dat z multispektrální kamery dokážeme zjistit okem neviditelné napadení stromů. Tak bychom mohli odhalit postižené stromy v době, kdy je tento druh kůrovce ještě neopustil a zamezit tak jeho dalšímu šíření. Pro analýzu dat vyvíjíme vlastní aplikaci, která by měla data efektivně vyhodnocovat,“ dodal Pavel Šmíd.
Podle Richarda Havelky, vedoucího úseku lesů zeleně a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně, je jakýkoliv další monitoring, kromě pozemního pozorování, pro práci lesníků velmi cenný, a to zejména v době, kdy dochází k rojení lýkožroutů po celý rok. „Nalétáním nad smrkovými porosty získáme přehled o stromech, kde již zpravidla došlo k rojení škůdce, a stromy žloutnou a zasychají. Většinou v těchto místech zachytíme další generaci brouků, ale cennější by bylo získat informaci o napadených stromech v době žíru, kdy ještě jsou zpravidla koruny stromů zelené. Samozřejmě pokud by bylo možné tyto čerstvě napadené stromy identifikovat pomocí multispektrální kamery, měli bychom značný náskok k provedení pokácení a asanace těchto stromů.“
První lety by měly odstartovat vzhledem k aktuálnímu vývoji počasí v nejbližší době, další pak budou uskutečněny periodicky dle doporučení pracovníku Správy veřejného statku města Plzně.
výskumníci dfm že skúmajú, či sa to drevo nedá nejako „imunizovať“ voči tomu šmejdovi!!!