Viry, zdroj: Pixabay. Pixabay License. Volné pro komerční užití

Evoluce SARS-CoV-2: Koronaviry, CPG, ZAP a psi

Je SARS-CoV-2 původně „střevní chřipkou“ nejen netopýrů, ale i psů?
Tahle studie má určitě potenciál vzbudit emoce. Přes jaký druh přeskočil původně netopýří virus na člověka. Kandidátem vedle luskounů, hadů či promyk prý mohou být i toulaví psi.
Tvrdí to alespoň Xuhua Xia z University of Ottawa. Uvádí, že viry nalezené u jiných zvířat jsou od aktuálního „lidského“ SARS-CoV-2 dost vzdálené, společný předek těchto virů existoval už někdy v 60. letech (poznámka: terminologická otázka – obvykle se píše „společný předek žil“, ale u virů?). Xuhua Xia tedy tvrdí, že mezihostitelem mohli být toulaví psi, přesněji řečeno jejich střeva.
Savci včetně člověka mají antivirový protein ZAP, který dokáže bránit množení virů a rozkládá jejich genom – cílí na tzv. dinukleotidy CpG ve virové RNA. ZAP se produkuje v kostní dřeni a lymfatických uzlinách. Jednovláknové koronaviry včetně SARS-CoV-2 se proti ZAP brání tím, že snižují množství svých CpG; stejně tak se lidskému imunitnímu systému vyhýbá třeba i virus HIV. Zajímavé je, že několik příslušných dinukleotidů v genomu virů ale přesto zůstává – asi proto, že jsou nezbytné z hlediska nějaké funkčnosti. Kdybychom zvýšili v genomu množství CpG, imunitní systém by dokázal virus dobře rozpoznávat a měli bychom možný základ pro vakcínu. Lidský SARS-CoV-2 a jeho netopýří příbuzný BatCoV RaTG13 mají mezi známými koronaviry vůbec nejnižší množství CpG.
V roce 2013 se podařilo získat vzorek koronaviru od netopýra Rhinolophus affinis, ale analýza byla provedena až koncem loňského roku po vypuknutí epidemie. Příslušný koronavirus je velmi těsně příbuzný SARS-CoV-2, genomy jsou shodné z 96 % (poznámka PH: vždy je otázka, co takové číslo přesně znamená, viz jak uvádí, že člověka šimpanz mají totožných 98 nebo 99 % genomu apod.). Kdyby byl sekvenován už dříve, mohl by znamenat upozornění, že se jedná o věc krajně nebezpečnou pro člověka, a to právě kvůli redukci CpG. Jeho evoluce proběhla v tkáních s vysokou expresí ZAP, kde došlo k příslušné selekci.
Xuhua Xia ukázal, že v případě MERS mají viry infikující střeva velbloudů méně CpG než verze napadající dýchací systém. Z koronavirů se pak hodnotám CpG u SARS-CoV-2 a BatCoV RaTG13 blíží viry ze střevního traktu psů. Navíc SARS-CoV-2 vstupuje do buněk přes receptor ACE2 (enzym angiotensin konvertáza. Viz také: Na MITu navrhují proti koronaviru obyčejný peptid); příslušný protein je nejvíce produkován v trávicím a střevním systému (hlavně tenké střevo a dvanáctník), v plicích mnohem méně. Primárním cílem viru nejsou tedy plíce, původně šlo spíše o „střevní“ chřipku (ostatně i teď asi polovina infikovaných lidí jako jeden z příznaků uvádí střevní a zažívací poruchy; virus se vyskytuje ve výkalech; a občas se i průjem uvádí jako vůbec první příznak). I netopýří BatCoV RaTG13 byl izolován z výkalů.
Jak se vlastně střevní virus takto zmodifikoval, respektive změnil pole působnosti? Tím se zase dostáváme ke psům, mohlo by to souviset s tím, jak si psi různě olizují a očichávají zadky a pohlavní orgány. A od netopýrů na toulavé psy prý virus mohl přeskočit prostě tak, že pojídali jejich maso (poznámka PH: to tedy působí dost divně, ne?). Následovala rychlá selekce na snížení CpG v psích střevech.
Pravda ale je, že nízké hodnoty CpG byly zjištěny i u koronaviru GISAID ID: EPI_ISL_410721 u luskounů. Může jít samozřejmě o konvergenci danou podobným selekčním tlakem, k příslušnému „evolučnímu stromečku“ by bylo potřeba porovnat genomy jako celek.

Poznámky PH:
Na druhé straně, kdyby SARS-CoV-2 byl příbuzný psím koronavirům, byli by na něj psi náchylní, což skoro nejsou. Viz také: Na koronavirus jsou náchylnější spíš kočky než psi
To se zdá být jako velmi pádný protiargument. Důvodů k pochybnostem je i jinak dost, viz i to spojení „toulací psi jedí netopýry“.
Nicméně i kdyby opravdu psi někdy fungovali jako mezihostitelé infekce, stejně není asi náhodou, že ta se pak objevila zrovna v Číně. A ne třeba v Indii, kde žije obrovské množství toulavých psů, tzv. páriů, až je můžeme málem považovat za samostatný (pod)druh, asi jako dinga nebo psa novoguinejského. Problémem by stejně bylo to, že v Číně (některých částech) jedí všechno včetně psů plus samozřejmě to, jak to vypadá na místních trzích.
Jinak samozřejmě vakcinace toulavých psů či koček dává v případě řady chorob smysl.
Samozřejmě je to citlivé téma, celkem jasné, k jakým koncům by to mohlo vést, speciálně v Číně. Stačí následující citát z knihy Brian Hare, Vanessa Woodsová: Geniální psi (Dokořán 2016):

9. srpna 2006 informovaly New York Times o chlapci a jeho otci, kteří byli přinuceni přivést své dva německé ovčáky na veřejné náměstí v Junnanu a tam je pověsit na strom. Byla to součást brutálního zabití více než padesáti tisíc psů v provincii. Psi byli vyvlečeni ze svých domovů nebo zkonfiskováni, když se procházeli se svými pány, a na místě ubiti. Vyvražďování psů bylo reakcí na šířící se epidemii vztekliny v Číně.

Molecular Biology And Evolution (2020). DOI: 10.1093/molbev/msaa094
Zdroj: Oxford University Press/MedicalXpress.com a další

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Na Bennu se našly kousky planetky Vesta

Pořádné překvapení přinesla vědcům sonda OSIRIS-REx. Odhalila totiž, že se na planetce Bennu nachází kousky …

One comment

  1. Když v osmdesátých letech vypukla parvovirová epidemie/vlastně psí pandemie/uhynulo statisíce štěňat,dospělci měli jen střevní chřipku a z 95 % to přežili.Později se coronavirus adaptoval u štěňat na napadení srdečního svalu.Příznaky byly minimální,bez průjmů a ta hynula za velkých bolestí vlastně udušením a selháním srdce.
    Po vyvinutí vakcíny tyto onemocnění vlastně odezněla.Něco mi to připomíná.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close